Vodopád, který padal snad až z nebe. Takový pohled se nám naskytl ráno po výstupu z autobusu a následující cesta byla daná. Vzhůru tam, kde horská bystřina přepadla přes první skalní převis, aby vytvořila největší vodopád Evropy (tedy hned po všech největších vodopádech ve Skandinávii) – Krimmelský vodopád. Stoupali jsme strmou cestou vzhůru, doprovázeni neustálým hřměním padající vody. Výhledy z bezprostřední blízkosti vodopádu byly úchvatné, byť byly doprovázeny silnými sprškami vody. Po krátkém obědě na masivním balvanu v korytu bystřiny se k úplnému vrcholu vydalo už jen pět statečných dobrovolníků. Alex s Jakubem, Ondřejem, Matějem a Lukášem pokořili vrchol vodního titána a byli odměnění, kromě dobrého pocitu, skvělého výhledu, i neskonalým obdivem pedagogického doprovodu.
Sotva jsme po sestupu z vodopádu trochu uschli, vstoupili jsme do světa vodních atrakcí, kde největší úspěch měly ty atrakce, které nás opět zamokřily. Následovalo velké čekání. Ovšem ne na další zážitek, ale na spolužáky, kteří si na poslední chvíli před odchodem objednali pizzu. S mírně velkým spožděním jsme pokračovali do interaktivního muzea Vysokých Taur. Sáhnout si na opravdový ledovec, lehnout si na horskou louku vedle spokojených alpských krav nebo vlézt do sviští nory za sviští rodinkou byly zážitky, které toto muzeum nabízelo. Pro milovníky aut byla další zastávka, tentokrát v Kaprunu – muzeum Ferdinanda Porsche. Kromě aut této i jiných slavných značek, jsme obdivovali i traktory Porsche. Dále v tomto muzeu zaujalo především WC, které vonělo podle mnohých názorů lépe než běžná drogerie a bylo vybaveno hřebenem a lakem na vlasy (a taky zrcadlem).
Po večeři, kdy byla možnost dát si nášup, což někteří využili, jsme se vydali do dalšího aquaparku/lázní v Bad Hofgasteinu. S plným břichem šli někteří rovnou ke dnu. Jinak zaujala dvojice tobogánů, jeden pro slabší povahy, druhý pro značně otrlé. A kdo nebyl otrlý před tímto černým tobogánem, tak po jízdě v něm se otrlým stal.
