Ve čtvrtek 13. června se 66 členů naší výpravy vydalo zdolat nejvyšší vrchol Jeseníků. Z nabízených tras jsme si zvolili tu nejnáročnější a zároveň nejzajímavější – údolím Bílé Opavy. Během horské stezky jsme překonávali dřevěné mosty zavěšené v několikametrové výšce nad hučícími vodopády, přecházeli jsme nebezpečná místa v těsné blízkosti strmých horských srázů.
Ve čtvrtek 13. června se 66 členů naší výpravy vydalo zdolat nejvyšší vrchol Jeseníků. Z nabízených tras jsme si zvolili tu nejnáročnější a zároveň nejzajímavější – údolím Bílé Opavy. Během horské stezky jsme překonávali dřevěné mosty zavěšené v několikametrové výšce nad hučícími vodopády, přecházeli jsme nebezpečná místa v těsné blízkosti strmých horských srázů. V nejtěžších úsecích nás jistili dospělí, každý se však musel spolehnout především na vlastní síly, ukázněnost a respektování náročnosti horského terénu. Po celou dobu nás příjemně osvěžoval horský vánek a my jsme obdivovali nádhernou přírodu. Nabízely se nám překrásné pohledy na zurčící vodopády, mechové srázy prorostlé horskými rostlinami a na skály obklopené neporušenou přírodu. Na chatě Barborka jsme si dopřáli zasloužený odpočinek a posilněni dobrými svačinami jsme vyrazili na Praděd. Zde jsme vyjeli výtahem na rozhlednu vysílače a z výšky 1 563 m.n.m. jsme se kochali výhledem do širokého okolí z „ptačí perspektivy“. Závěr výletu patřil návštěvě Karlovy Studánky. Zde jsme ochutnali kyselku, teplé lázeňské oplatky a nakoupili drobné suvenýry. Výstava hornin a minerálů byla zavřena, snad příště. Prohlédli jsme si lázeňské domy, nejvíce nás zajímal ten z proslulé scény známého filmu S tebou mě baví svět. Unaveni, ale nadmíru spokojeni jsme se vraceli do svých domovů. Měli jsme v nohou téměř 17 km. Čtvrťáci prokázali, že turistika jim není cizí a potvrdili, že umí táhnout za jeden provaz.
Text a foto: členové týmu expedice Praděd
