Klasifikační řád

Hodnocení žáků

Učitelé Základní školy Krnov, Janáčkovo náměstí 17 přistupují k průběžnému hodnocení žáka s vědomím motivační funkce a jeho formativního významu. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení berou na zřetel úroveň dosažení cílů základního vzdělávání.

1. Zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

  1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je realizováno prostřednictvím klasifikace, nebo slovním hodnocením. Vždy se vychází z posouzení dosahované úrovně očekávaných výstupů. Hodnocení není zaměřeno jen na znalosti, ale posuzuje také úroveň dovedností a klíčových kompetencí.
  2. Při klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i ke skutečnosti, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou objektivní indispozici
  3. Hodnocení musí být jednoznačné, srozumitelné, věcné a všestranné.
  4. Podklady pro hodnocení získává učitel v procesu učení, vytvářením vhodných zkušebních situací, v nichž mohou žáci dokázat úroveň zvládnutí dovedností, vědomostí a postojů, podkladem mohou být i výstupy žákovského portfolia. Za pololetí musí učitel nashromáždit dostatek podkladů pro objektivní hodnocení (min. 2 známky).
  5. Průběžné hodnocení může probíhat i formativně bez použití známek, s kritérií hodnocení musí být předem seznámení rodiče i ředitel školy.
  6. V případě nepřítomnosti žáka ve vyučování delší než týden je žák omlouván při přezkušování učiva (ať již ústním či písemném) po dobu rovnající se polovině zameškané doby, pokud se učitel nedohodne s žákem a jeho zástupci na době kratší.
  7. V jednom dni může být psána pouze jedna písemná prověrka vědomostí žáka přesahující dobu 30 minut.
  8. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka průběžně prostřednictvím Edupage (zveřejněné hodnocení nesmí být starší 14 dnů), v době konzultačních schůzek a v případě mimořádného zhoršení prospěchu zvou žáka a zákonného zástupce na osobní konzultaci.
  9. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí se místo vysvědčení vydává žákovi výpis z vysvědčení.
  10. Při hodnocení žáka klasifikací se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.
  11. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Ředitel školy může na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku i žákovi, který již jednou na daném stupni základní školy ročník opakoval, pouze z vážných zdravotních důvodů.
  12. Nelze-li žáka hodnotit na konci klasifikačního období, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců od konce prvního pololetí a tří měsíců od konce druhého pololetí. Není-li možné hodnotit v prvním pololetí je žák nehodnocen. Do doby hodnocení v druhém pololetí navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
  13. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
  14. Žák, který po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován za pololetí ze všech, případně jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkouší a jako závazná se bere klasifikace, kterou vydala škola při zdravotnickém zařízení.
  15. V předmětech, kde je účast žáka nižší než 75 %, může vyučující stanovit vykonání komisionální zkoušky za příslušné období. V předmětech, kde je účast žáka nižší než 60 %, musí vyučující stanovit vykonání komisionální zkoušky za příslušné období.
  16. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.
  17. Učitelé mohou do výuky zařazovat prvky formativního hodnocení, které se zaměřují na skutečnost, kde se žák nachází vzhledem k cílům výuky a co musí ještě udělat, aby cíle dosáhl.

1.1 Charakteristika klasifikačních stupňů pro hodnocení výsledků vzdělávání

Klasifikační stupeň Charakteristika
1 – výborný Žák zvládl požadované učivo jako celek. Osvojil si potřebné oborové vědomosti a dovednosti a naplňuje požadovanou úroveň  klíčových kompetencí. Samostatně řeší  úlohy a problémy vyšší úrovně.
2 – chvalitebný Žák zvládl požadované učivo jako celek s menšími mezerami. Osvojil si většinu potřebných vědomostí  a dovedností a snaží se je propojovat s klíčovými kompetencemi. Úlohy a problémy vyšší úrovně řeší s menší dopomocí spolužáků či učitele.
3 – dobrý Žák zvládl požadované učivo jako celek s většími mezerami. Má určité problémy s osvojením si potřebných dovedností, které nemá vždy podpořeny potřebnou úrovní vědomostí. Úlohy a problémy vyšší úrovně řeší pouze za dopomoci spolužáků či učitele, dopomoc potřebuje občas i u úloh nižší úrovně.
4 – dostatečný Žák zvládl požadované učivo jako celek nesoustavně a nesourodě. Má větší problémy s osvojením si potřebných dovedností, které má minimálně podpořeny potřebnou úrovní vědomostí. Řeší pouze úlohy a problémy nižší úrovně, i tu většinou potřebuje dopomoc spolužáků či učitele.
5 – nedostatečný Žák požadované učivo nezvládl, neosvojil si ani částečně potřebné oborové dovednosti, jelikož je nemá podpořeny vědomostmi. S velkými problémy řeší za dopomoci učitele pouze úlohy nižší úrovně.

1.2  Pravidla pro stanovení celkového hodnocení

  1. Celkové hodnocení žáka se v každém ročníku vyjadřuje stupni prospěl(a) s vyznamenáním, prospěl(a), neprospěl(a). Přičemž žák, který prospěl s vyznamenáním, nesmí být v žádném povinném předmětu hodnocen horším stupněm než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré. Pokud má žák v některém povinném předmětu stupeň nedostatečný, neprospěl.

2. Slovní hodnocení

  1. U slovního hodnocení je používám popisný jazyk bez hodnotících nálepek, hodnocen je výkon žáka – tedy proces a výsledky jeho práce, a to tak, aby bylo zřejmé, jakých výsledků žák dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům případně kritériím.
  2. Slovní hodnocení naznačuje možnosti dalšího vývoje žáka.
  3. Do slovního hodnocení se rovněž promítá individuální hodnocení žáka, které zohledňuje jeho individuální rozvoj, tedy porovnání jeho současných výsledků s výsledky, jež žák dosahoval dříve.
  4. O použití slovního hodnocení rozhodne ředitel na základě žádosti zákonného zástupce.

2.1 Pravidla pro převod slovního hodnocení na klasifikaci

  1. Slovní hodnocení je převáděno na klasifikaci pouze na základě žádosti rodičů, případně při přechodu na jinou školu po vyžádání touto školou. Při převodu se učitel řídí posouzením práce žáka v souladu se zásadami článku 2. tohoto řádu a pro tyto účely využívá níže uvedených tvrzení:
Klasifikace učivo myšlení vyjadřování aplikace aktivita
1 (výborný) ovládá bezpečně pohotový, samostatný výstižné, jasné užívá spolehlivě aktivní
2 (chvalitebný) ovládá celkem samostatný celkem výstižně dovede s menšími chybami potřebuje malé podněty
3 (dobrý) v podstatě ovládá menší samostatnost nepřesné s pomocí řeší potřebuje větší podněty
4 (dostatečný) ovládá se značnými mezerami nesamostatnost, nutná nápověda se značnými obtížemi i s pomocí obtížné potřebuje stálé podněty
5 (nedostatečný) neovládá nesprávně nedokáže nedokáže nezájem

2.2 Pravidla pro stanovení celkového prospěchu v případě slovního hodnocení

Celkové hodnocení Požadavky
Prospěl s vyznamenáním Žák zvládl požadované učivo jako celek. Osvojil si potřebné oborové vědomosti a dovednosti k rozvoji klíčových kompetencí. Samostatně, popřípadě s malou dopomocí spolužáků nebo učitele, řeší také úlohy a problémy vyšší úrovně.
Prospěl Žák, který nedosáhl stupně prospěl s vyznamenáním a zároveň není neprospívající.
Neprospěl Žák požadované učivo nezvládl, neosvojil si ani částečně potřebné oborové dovednosti, jelikož je nemá podpořeny vědomostmi. S velkými problémy řeší za dopomoci učitele pouze úlohy nižší úrovně.

3. Pravidla pro sebehodnocení žáků:

  1. Žáci školy se postupně za pomoci pedagogických pracovníků učí objektivnímu sebehodnocení úrovně zvládnutí jednotlivých kompetencí a sebehodnocení výsledků své práce a svého chování.
  2. Žáci jsou zpravidla předem seznamováni s kritérii, podle nichž bude jejich práce, průběh a výsledky hodnoceny, tato kritéria jsou formulována tak, aby žáci sami byli s pomocí těchto kritérií schopni svou práci ohodnotit.
  3. Žákům je dávána možnost spolupodílet se na vytváření hodnotících kritérií, podle nichž je hodnocena jejich práce, průběh a výsledky.
  4. Žáci školy jsou vedeni k tomu, aby si výsledky své práce i její průběh vhodným způsobem dokumentovali, aby pak na základě této dokumentace mohli vést o své práci i o tom, jak ji sebehodnotí, diskusi se svými rodiči a pedagogy.
  5. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit – co se mu daří, co mu ještě nejde, jaké má rezervy, jak bude pokračovat dál. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

4. Hodnocení žáků, kteří přichází ze zahraničí (bez znalosti českého jazyka)

  1. Při hodnocení žáků, kteří přichází z cizojazyčného prostředí a plní zde povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka nehodnotí (nebo hodnotí pouze motivačně) po dobu tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice. Úroveň znalosti českého jazyka se považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka ve všech předmětech.

5. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  1. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou hodnoceni v souladu s jejich individuálním vzdělávacím plánem s ohledem na jejich specifické schopnosti a možnosti.Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení. Způsob hodnocení projedná vyučující se speciálním pedagogem.
  2. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě poradenského zařízení a doporučení speciálního pedagoga. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení.
  3. Speciální pedagog a třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření,   které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu   získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv   učitelů na pedagogické radě.

6. Pravidla pro hodnocení chování

6.1 Pravidla pro udělování pochval

  1. Pochvalu třídního učitele uděluje třídní učitel dle svého uvážení a přihlédnutím k názoru dalších vyučujících a to bez projednání pedagogické rady. Pochvalu ředitele školy uděluje ředitel školy na základě doporučení vyučujících a dle svého uvážení.
Druh pochvaly Důvody udělení
Pochvala třídního učitele je udělována žákům za příkladné plnění povinností, pomoc spolužákům, svědomité vykonávání povinností třídní služby, aktivní účast na přípravě, realizaci a vyhodnocení školních a třídních akcí a soutěží, za representaci školy na regionální úrovni
Pochvala ředitele školy je udělována žákům za déletrvající příkladné plnění povinností, výraznou dlouhodobou pomoc spolužákům, výrazný projev školní iniciativy v přípravě, realizaci a vyhodnocení školních akcí a soutěží, a za výrazný úspěch při representaci školy
Ocenění školy je udělováno vybraným žákům za výrazný posun v rozvoji osobnosti, za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný, nebo statečný čin

6.2. Pravidla pro ukládání kázeňských opatření a snížených známek z chování

Při porušení školního řádu může být žákovi podle závažnosti provinění s přihlédnutím k níže uvedeným kritériím uloženo napomenutí (NTU), důtka třídního učitele (DTU) nebo důtka ředitele školy (DŘŠ). Je na zvážení pedagoga využít předstupeň udělení formou návrhu na udělení NTU, DTU, DŘŠ v Edupage.

  1. Napomenutí třídního učitele a důtku třídního učitele uděluje třídní učitel dle svého uvážení s přihlédnutím k názoru dalších vyučujících a na základě níže uvedených kritérií. Kázeňské opatření může udělit kdykoli v průběhu klasifikačního období. Kázeňské opatření by mělo zohledňovat jeden druh přestupku.
  2. Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě a s přihlédnutím k výsledkům jednání pedagogické rady a níže uvedeným kritériím. DŘŠ navrhují pedagogové nebo ředitel školy.
  3. Při závažném, zejména opakovaném, porušování školního řádu může být žákovi udělena na pololetí či na konci školního roku i snížená známka z chování, která však musí být projednána a potvrzena hlasováním v pedagogické radě školy.
  4. O sníženém stupni s chování (uspokojivém a neuspokojivém) rozhoduje pedagogická rada hlasováním na návrh pedagoga, pedagogické rady nebo výchovné komise na základě níže uvedených kritérií.
  5. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné porušení povinností stanovených školským zákonem. Dopustí-li se žák takového jednání, oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálněprávní ochrany dětí.
  6. Žák má vždy právo sám nebo za pomoci svých rodičů svůj přestupek vysvětlit, a to ještě před jeho případným projednáváním v pedagogické radě.
  7. Uložení kázeňských opatření a jejich důvody musí být neprodleně oznámeno prokazatelným způsobem žákovi (Edupage nebo doporučeným dopisem) a jeho zákonnému zástupci, snížená známka z chování se zapisuje na vysvědčení.

6.3. Kritéria k výchovným opatřením a klasifikaci chování

  1. Ke kázeňským opatřením i klasifikaci chování, podle níže uvedených kritérií se přistupuje s přihlédnutím na věk, morální, rozumovou vyspělost žáka, míru jeho vlastního zavinění a sociokulturní podmínky.
Druh porušení školního řádu NTU DTU DŘŠ 2. st. chování 3. st. chování
Neomluvené hodiny (úmyslné ze strany žáka) do 2 hod. 3-8 hod. 7-24 hod. 25 hod. a více
první případ první případ celý den a opakovaný do 2 hod. opakovaně více dnů nebo hodin po udělení DŘŠ opakovaně více dnů nebo hodin po návrhu na 2. st.
Zapomínání, nepřipravenost na vyučování 10x 11-20x 21x a více
Záznam musí být doložen zápisy v Edupage
Pozdní příchod do vyučování 3x 4-9x 10x a více opakovaně po DŘŠ
Výrazné narušování výuky, neplnění pracovních úkolů, i přes upozornění zapnutý mobil nebo poslech MP3 3x 4-6x 7x a více opakovaně po DŘŠ soustavné narušování a neplnění úkolů i po návrhu na 2. st.
Záznam musí být doložen zápisy do Edupage
Vandalismus 1x 1x 2x opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu na 2.st.
Bude posuzováno dle závažnosti s ohledem na další výchovná opatření.
Nevhodné chování k zaměstnancům školy 1x 2x opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu na 2.st.
Hrubé chování k zaměstnancům školy (vulgární oslovení, fyzické napadení) 1x opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu 2.st.
Kouření, držení návykové látky v budově školy a na akci pořádané školou 1x opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu 2.st.
Požití nebo distribuce návykové látky v prostorách školy, nebo na akcích pořádaných školou 1x opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu 2.st.
Kyberšikana 1x 2x opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu 2.st.
Podle závažnosti a okolnostech přestupku.
Psychický nebo fyzický útok na spolužáka Podle závažnosti a okolnostech přestupku. opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu 2.st.
Šikana Podle závažnosti a okolnostech přestupku navrhuje výchovná komise. opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu 2.st.
Jiné porušení ŠŘ Podle závažnosti a celkového chování žáka. opakovaně po DŘŠ opakovaně po návrhu 2.st.

7. Přezkoušení a komisionální a opravné zkoušky

  1. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
  2. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
  3. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  4. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
  5. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
  6. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy (KÚ). Komise je tříčlenná:
    • předseda, (ředitel školy, popřípadě pověřený učitel, pedagog pověřený KÚ)
    • zkoušející učitel, (vyučující daného předmětu ve třídě)
    • přísedící, (vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti)
  7. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
  8. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
  9. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
  10. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se ŠVP
  11. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

7.1 Odlišnosti pro individuální vzdělávání

  1. Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.

7.2. Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí

  1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:
    • z obsahu příslušného ročníku předmětu Český jazyk a literatura
    • z učiva příslušného ročníku Vlastivědy, které se vztahuje k České republice
    • z učiva příslušného ročníku Dějepisu a Zeměpisu, které se vztahuje k České republice
  1. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel školy v souladu se ŠVP. S obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel školy zákonného zástupce žáka, nejpozději při stanovení termínu zkoušky.
  2. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální.
  3. Termín konání zkoušky dohodne ředitel školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců (nejpozději čtyř měsíců) po skončení období, za které se zkouška koná.
  4. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
  5. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
  6. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text “Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona”.
  7. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.

8. Evidence hodnocení

  1. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka v Edupage, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek, případně předání klasifikace jinému učiteli.
  2. Vyučující zajistí zapsání klasifikace za rozhodné období do Edupage, včetně všech výchovných opatření a dalších potřebných údajů.
  3. Písemné a grafické práce, na základě kterých byl žák klasifikován vyučující po opravě předá žákům a doporučí jejich založení do žákovského portfolia. V případě potřeby, např. pro konzultaci s rodiči, si může vytvořit fotokopii.
  4. Nevyzvednutá vysvědčení jsou evidována a uložena v archívu.

9. Hodnocení nadaných žáků

  1. Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva, které žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
  2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.