Hodnocení žáků
Učitelé Základní školy Krnov, Janáčkovo náměstí 17 přistupují k průběžnému hodnocení žáka s vědomím motivační funkce a jeho formativního významu. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení berou na zřetel úroveň dosažení cílů základního vzdělávání.
1. Zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
- Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je realizováno prostřednictvím klasifikace, nebo slovním hodnocením. Vždy se vychází z posouzení dosahované úrovně očekávaných výstupů. Hodnocení není zaměřeno jen na znalosti, ale posuzuje také úroveň dovedností a klíčových kompetencí.
- Při klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i ke skutečnosti, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou objektivní indispozici
- Hodnocení musí být jednoznačné, srozumitelné, věcné a všestranné.
- Podklady pro hodnocení získává učitel v procesu učení, vytvářením vhodných zkušebních situací, v nichž mohou žáci dokázat úroveň zvládnutí dovedností, vědomostí a postojů, podkladem mohou být i výstupy žákovského portfolia. Za pololetí musí učitel nashromáždit dostatek podkladů pro objektivní hodnocení (min. 2 známky).
- Průběžné hodnocení může probíhat i formativně bez použití známek, s kritérií hodnocení musí být předem seznámení rodiče i ředitel školy.
- V případě nepřítomnosti žáka ve vyučování delší než týden je žák omlouván při přezkušování učiva (ať již ústním či písemném) po dobu rovnající se polovině zameškané doby, pokud se učitel nedohodne s žákem a jeho zástupci na době kratší.
- V jednom dni může být psána pouze jedna písemná prověrka vědomostí žáka přesahující dobu 30 minut.
- Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka průběžně prostřednictvím Edupage (zveřejněné hodnocení nesmí být starší 14 dnů), v době konzultačních schůzek a v případě mimořádného zhoršení prospěchu zvou žáka a zákonného zástupce na osobní konzultaci.
- Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí se místo vysvědčení vydává žákovi výpis z vysvědčení.
- Při hodnocení žáka klasifikací se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.
- Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Ředitel školy může na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku i žákovi, který již jednou na daném stupni základní školy ročník opakoval, pouze z vážných zdravotních důvodů.
- Nelze-li žáka hodnotit na konci klasifikačního období, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců od konce prvního pololetí a tří měsíců od konce druhého pololetí. Není-li možné hodnotit v prvním pololetí je žák nehodnocen. Do doby hodnocení v druhém pololetí navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
- Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
- Žák, který po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován za pololetí ze všech, případně jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkouší a jako závazná se bere klasifikace, kterou vydala škola při zdravotnickém zařízení.
- V předmětech, kde je účast žáka nižší než 75 %, může vyučující stanovit vykonání komisionální zkoušky za příslušné období. V předmětech, kde je účast žáka nižší než 60 %, musí vyučující stanovit vykonání komisionální zkoušky za příslušné období.
- Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.
- Učitelé mohou do výuky zařazovat prvky formativního hodnocení, které se zaměřují na skutečnost, kde se žák nachází vzhledem k cílům výuky a co musí ještě udělat, aby cíle dosáhl.
1.1 Charakteristika klasifikačních stupňů pro hodnocení výsledků vzdělávání
Klasifikační stupeň |
Charakteristika |
1 – výborný |
Žák zvládl požadované učivo jako celek. Osvojil si potřebné oborové vědomosti a dovednosti a naplňuje požadovanou úroveň klíčových kompetencí. Samostatně řeší úlohy a problémy vyšší úrovně. |
2 – chvalitebný |
Žák zvládl požadované učivo jako celek s menšími mezerami. Osvojil si většinu potřebných vědomostí a dovedností a snaží se je propojovat s klíčovými kompetencemi. Úlohy a problémy vyšší úrovně řeší s menší dopomocí spolužáků či učitele. |
3 – dobrý |
Žák zvládl požadované učivo jako celek s většími mezerami. Má určité problémy s osvojením si potřebných dovedností, které nemá vždy podpořeny potřebnou úrovní vědomostí. Úlohy a problémy vyšší úrovně řeší pouze za dopomoci spolužáků či učitele, dopomoc potřebuje občas i u úloh nižší úrovně. |
4 – dostatečný |
Žák zvládl požadované učivo jako celek nesoustavně a nesourodě. Má větší problémy s osvojením si potřebných dovedností, které má minimálně podpořeny potřebnou úrovní vědomostí. Řeší pouze úlohy a problémy nižší úrovně, i tu většinou potřebuje dopomoc spolužáků či učitele. |
5 – nedostatečný |
Žák požadované učivo nezvládl, neosvojil si ani částečně potřebné oborové dovednosti, jelikož je nemá podpořeny vědomostmi. S velkými problémy řeší za dopomoci učitele pouze úlohy nižší úrovně. |
6.2. Pravidla pro ukládání kázeňských opatření a snížených známek z chování
Při porušení školního řádu může být žákovi podle závažnosti provinění s přihlédnutím k níže uvedeným kritériím uloženo napomenutí (NTU), důtka třídního učitele (DTU) nebo důtka ředitele školy (DŘŠ). Je na zvážení pedagoga využít předstupeň udělení formou návrhu na udělení NTU, DTU, DŘŠ v Edupage.
- Napomenutí třídního učitele a důtku třídního učitele uděluje třídní učitel dle svého uvážení s přihlédnutím k názoru dalších vyučujících a na základě níže uvedených kritérií. Kázeňské opatření může udělit kdykoli v průběhu klasifikačního období. Kázeňské opatření by mělo zohledňovat jeden druh přestupku.
- Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě a s přihlédnutím k výsledkům jednání pedagogické rady a níže uvedeným kritériím. DŘŠ navrhují pedagogové nebo ředitel školy.
- Při závažném, zejména opakovaném, porušování školního řádu může být žákovi udělena na pololetí či na konci školního roku i snížená známka z chování, která však musí být projednána a potvrzena hlasováním v pedagogické radě školy.
- O sníženém stupni s chování (uspokojivém a neuspokojivém) rozhoduje pedagogická rada hlasováním na návrh pedagoga, pedagogické rady nebo výchovné komise na základě níže uvedených kritérií.
- Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné porušení povinností stanovených školským zákonem. Dopustí-li se žák takového jednání, oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálněprávní ochrany dětí.
- Žák má vždy právo sám nebo za pomoci svých rodičů svůj přestupek vysvětlit, a to ještě před jeho případným projednáváním v pedagogické radě.
- Uložení kázeňských opatření a jejich důvody musí být neprodleně oznámeno prokazatelným způsobem žákovi (Edupage nebo doporučeným dopisem) a jeho zákonnému zástupci, snížená známka z chování se zapisuje na vysvědčení.
6.3. Kritéria k výchovným opatřením a klasifikaci chování
- Ke kázeňským opatřením i klasifikaci chování, podle níže uvedených kritérií se přistupuje s přihlédnutím na věk, morální, rozumovou vyspělost žáka, míru jeho vlastního zavinění a sociokulturní podmínky.
Druh porušení školního řádu |
NTU |
DTU |
DŘŠ |
2. st. chování |
3. st. chování |
Neomluvené hodiny (úmyslné ze strany žáka) |
|
do 2 hod. |
3-8 hod. |
7-24 hod. |
25 hod. a více |
|
první případ |
první případ celý den a opakovaný do 2 hod. |
opakovaně více dnů nebo hodin po udělení DŘŠ |
opakovaně více dnů nebo hodin po návrhu na 2. st. |
Zapomínání, nepřipravenost na vyučování |
10x |
11-20x |
21x a více |
|
|
Záznam musí být doložen zápisy v Edupage |
Pozdní příchod do vyučování |
3x |
4-9x |
10x a více |
opakovaně po DŘŠ |
|
Výrazné narušování výuky, neplnění pracovních úkolů, i přes upozornění zapnutý mobil nebo poslech MP3 |
3x |
4-6x |
7x a více |
opakovaně po DŘŠ |
soustavné narušování a neplnění úkolů i po návrhu na 2. st. |
Záznam musí být doložen zápisy do Edupage |
Vandalismus |
1x |
1x |
2x |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu na 2.st. |
Bude posuzováno dle závažnosti s ohledem na další výchovná opatření. |
Nevhodné chování k zaměstnancům školy |
|
1x |
2x |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu na 2.st. |
Hrubé chování k zaměstnancům školy (vulgární oslovení, fyzické napadení) |
|
|
1x |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu 2.st. |
Kouření, držení návykové látky v budově školy a na akci pořádané školou |
|
|
1x |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu 2.st. |
Požití nebo distribuce návykové látky v prostorách školy, nebo na akcích pořádaných školou |
|
|
1x |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu 2.st. |
Kyberšikana |
|
1x |
2x |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu 2.st. |
Podle závažnosti a okolnostech přestupku. |
Psychický nebo fyzický útok na spolužáka |
Podle závažnosti a okolnostech přestupku. |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu 2.st. |
Šikana |
Podle závažnosti a okolnostech přestupku navrhuje výchovná komise. |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu 2.st. |
Jiné porušení ŠŘ |
Podle závažnosti a celkového chování žáka. |
opakovaně po DŘŠ |
opakovaně po návrhu 2.st. |
7. Přezkoušení a komisionální a opravné zkoušky
- Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
- Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
- Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
- Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
- V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
- Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy (KÚ). Komise je tříčlenná:
- předseda, (ředitel školy, popřípadě pověřený učitel, pedagog pověřený KÚ)
- zkoušející učitel, (vyučující daného předmětu ve třídě)
- přísedící, (vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti)
- Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
- O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
- Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
- Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se ŠVP
- Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
7.1 Odlišnosti pro individuální vzdělávání
- Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
7.2. Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí
- Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:
-
- z obsahu příslušného ročníku předmětu Český jazyk a literatura
- z učiva příslušného ročníku Vlastivědy, které se vztahuje k České republice
- z učiva příslušného ročníku Dějepisu a Zeměpisu, které se vztahuje k České republice
- Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel školy v souladu se ŠVP. S obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel školy zákonného zástupce žáka, nejpozději při stanovení termínu zkoušky.
- Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální.
- Termín konání zkoušky dohodne ředitel školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců (nejpozději čtyř měsíců) po skončení období, za které se zkouška koná.
- Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
- O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
- Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text “Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona”.
- V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.
8. Evidence hodnocení
- Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka v Edupage, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek, případně předání klasifikace jinému učiteli.
- Vyučující zajistí zapsání klasifikace za rozhodné období do Edupage, včetně všech výchovných opatření a dalších potřebných údajů.
- Písemné a grafické práce, na základě kterých byl žák klasifikován vyučující po opravě předá žákům a doporučí jejich založení do žákovského portfolia. V případě potřeby, např. pro konzultaci s rodiči, si může vytvořit fotokopii.
- Nevyzvednutá vysvědčení jsou evidována a uložena v archívu.
9. Hodnocení nadaných žáků
- Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva, které žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
- Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.