Historie školy

Historie ZŠ Janáčkovo náměstí Krnov

V padesátých letech přišly do škol silné  poválečné ročníky a jejich počty koncem těchto let tak zesílily, že v roce 1961 bylo přistoupeno k výstavbě  základní školy v severovýchodní části Krnova, kde dosud nestála žádná škola. Škola na Janáčkově náměstí byla postavena v akci Z, údajně za pouhé 2 milióny korun a prvním ředitelem se stal pan Vladimír Zetek. Výstavba nové školy přinesla řadu nepředvídaných potíží a komplikací. Projekt nebyl zcela vyhovující už v době, kdy se rozhodovalo o výstavbě. Škola byla projektována pro 300 žáků, ale na začátku školního roku do ní nastoupilo přes 820 žáků. Třídy byly hned na počátku přeplněny a počty žáků se pohybovaly od 35 do 41. Budova „staré školy“ na Albrechtické ulici měla být výhledově zrušena, ale než k tomu došlo, uběhlo dalších více než 40 let. 

01_sbor_1962

Projekt tělocvičny, jejíž plocha nebyla velká ani jako regulérní hřiště na volejbal, nevyhovoval vůbec. Budova Základní devítileté školy na Janáčkově náměstí byla zčásti dostavěna na konci srpna před zahájením školního roku 1961/1962. Žáci, učitelé a rodiče se sešli 4.září 1961 na dvoře v bývalých kasárnách, kde byl slavnostně zahájen nový školní rok. První měsíce byly obtížné, dokončoval se pavilon A,  tělocvična byla ve fázi hrubé stavby, spojovací chodba měla jen základy, nebyl dostatek učebnic, tvořily se nové koletivy učitelů, žáků. Ve školním roce 1962/1963 byly práce na budovách školy hotovy, v září se dokončila stavba tělocvičny. Vedle školy bylo svépomocí zahájeno budování školního hřiště, na kterém se podíleli učitelé, žáci, rodiče a patronátní závody. Začátky školy byly těžké, nedostatky se odstraňovaly za plného provozu, ale většina členů mladého pedagogického sboru vzpomíná na období budování školy s velkým nadšením a láskou.

02_rozkopane
03_vybudovano
06_foltyn_duskova

Školní rok 1968/1969 začal za velmi dramatické politické situace. Změny byly přijaty učitelským sborem  s obavami a zdrženlivostí. Podepisovaly se petice na podporu československé vlády  a tyto podpisy později sloužily jako důkazy „pomýlenosti“ při kádrových prověrkách. Také ředitel školy Vladimír Zetek, ač přesvědčený komunista, se s okupací sovětskými vojsky vyrovnával velmi obtížně a na konci školního roku poznamenaného politickými krizemi zemřel na srdeční infarkt. To byla pro učitele bolestná ztráta, protože ředitel Zetek byl všemi ctěn pro svů¨j spravedlivý a lidský přístup a škola v něm ztratila obětavého a práci oddaného člověka. V následujícím roce začaly nucené změny ve sboru způsobené kádrovými prověrkami. V roce 1970 se ve škole najednou vyměnilo 10 učitelů z celkového počtu 36. Do funkce zástupce ředitele byla po odchodu Jaromíra Foltýna ustanovena Marta Kotoučková a do funkce ředitele byl dosazen od 1.10.1969 Josef Lederer. Kromě tragických událostí ovlivnil školu příchod žáků z nově vybudovaných domů na Jiráskově ulici ve školním roce 1966/1967.

07_akademie1
03_kosikari
03_sbor_1971

Po odchodu Josefa Lederera do důchodu a jmenování Marty Kotoučkové do funkce ředitele  školy v roce 1973 se začala obracet pozornost na zlepšení pedagogické práce. 5. ZDŠ v Krnově byla jako jediná škola v okrese Bruntál vybrána k ověření nové čtyřleté koncepce na národní škole. Ve školním roce 1972/1973 byla zahájena experimenální výuka v 1.třídách. Zkoušely a vymýšlely se nové metody a formy práce, ověřovaly se nové metodiky a učebnice, zavádělo se množství nových pomůcek. Jedním z mnoha úkolů bylo naučit děti učit se, a to učit se se zájmem a radostí. Vědomí, že za pár let přijdou žáci z nižšího stupně zvyklí na nové moderní metody a vysoké tempo výuky na vyšší stupeň, vedlo k zásadním organizačním změnám také ve vyučování 6. až 9. ročníků. Pro všechny předměty byly zavedeny odborné učebny, které byly za pomoci patronátních závodů postupně vybavovány vhodným nábytkem a pomůckami potřebnými k výuce daného předmětu, aby měl vyučující vše po ruce.

07_ve_tride

Učitelům byla zrušena sborovna a jednotliví učitelé byli přemístěni do kabinetů při odborných učebnách. Za účelem zlepšení spolupráce s rodiči škola vydávala Zpravodaj pro rodiče, ve kterém se nacházely přehledy klasifikace, pochvaly nejlepším žákům, zprávy o mimoškolních činnostech, ale také rady pro rodiče, jak se s dětmi učit. Při škole pracovalo množství kroužků a rozmanitě zaměřených oddílů.

01_sbor_1973
04_gymnasti
05_rajnochova

Období let 1976 až 1981 je spjato hlavně s experimentální výukou a se zaváděním nové koncepce výuky. Zkušené učitelky 1.stupně, které prošly ověřováním nových metodik, se staly okresními metodičkymi a předvedly kvanta předváděcích hodin na okresní i krajské úrovni a proškolovaly učitele a ředitele z mnoha škol. Škola pod vedením ředitelky Marty Kotoučkové byla oceněna čestným uznáním Ministerstva školství a Ústřední rady odborů, jednotlivé učitelky byly za svou náročnou práci vyznamenány. V roce 1976 nastoupila na místo zástupce ředitele Marie Vrbková, která ve funkci vydržela dalších 32 let. Budovy školy byly vylepšovány a opravovány. V květnu 1978 bylo započato s generální přestavbou hřiště na Janáčkově náměstí. V červnu 1978 byl přijat nový zákon uzákoňující povinnou 10letou povinnou školní docházku, což v praxi znamenalo 8 let na základní škole a pak povinně ještě 2 roky na střední škole nebo v učňovském oboru. Každým rokem výuka přecházela celostátně podle osnov do vyššího ročníku. Ověřování, které se provádělo na naší škole, bylo o čtyři roky napřed, proškolování nové koncepce se provádělo s jednoročním předstihem. Např. v roce 1978/1979 přešla u nás výuka podle nových osnov do 7.ročníku, celostátně do 3. ročníku. V roce 1981 obdržela ke Dni učitelů vyznamenání Vzorná učitelka ředitelka Marta Kotoučková a škola oslavila 20. výročí svého otevření.

Náročná pedagogická práce při ověřování a zavádění nové koncepce, trvající po celá 70.léta a stupňující se každým rokem, a nanejvýš aktivní přístup všech pedagogů pod vedením ředitelky Marty Kotoučkové se na začátku 80. let zúročil ve výborných výsledcích žáků školy. Žáci vstřebávali náročnější učivo,než jejich předchůdci, přitom podíl žáků 2. stupně, dosahujících vyznamenání na vysvědčení ( průměr známek do 1,5) se pohyboval pravidelně kolem 30%, počet neprospívajících žáků byl nízký. Na škole byly nově otevřeny třídy s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů. V tuto dobu bylyzměny v pedagogickém sboru minimální, kolektiv učitelů byl stabilizovaný. Budovy školy procházely během let 1981 – 1986 jen drobnými úpravami, jako jsou nové nátěry nebo provizorní opravy střechy. V budově „staré školy“ na Albrechtické ulici bylo vyměněno vadné plynové potrubí. Budova školní družiny a jídelny na Albrechtické ulici do¨sloužila – z rozhodnutí hygienika byl její provoz zastaven.V další pětiletce byla přislíbena přístavba dalšího pavilonu na Janáčkově náměstí, ve kterém bude tělocvična, jídelna a odborné učebny chemie, fyziky a přírodopisu. Podobně jako v jiných obdobích dosahovali žáci výrazných úspěchů v nejrůznějších soutěžích, zejména pak střelci ze střeleckého kroužku manželů Tobiáškových, např. družstvo školy  získalo 1.místo v ČSR ve střelbě, Petr Jasko se stal mistrem ČSR 1983 v řecko-římském zápase. Andrea Pospíšilová zvítězila v rozhlasové soutěži „O Mongolsku“ a za odměnu dostala měsíční pobyt v Mezinárodním táboře míru v Mongolské lidové republice. Kromě žáků dosahovali cenných úspěchů i jejich učitelé. Za zavádění nové koncepce byla škola oceněna vyznamenáním III. stupně Za budování a rozvoj okresu Bruntál. Za svou metodickou práci bylo vyznamenáno celkem 18 pedagogů. Ředitelka Marta Kotoučková obdržela státní vyznamenání – medaili Za obětavou práci  a 1.srpna 1986 pak odešla do důchodu.

Po ředitelce Martě Kotoučkové nastoupil do funkce ředitele školy Karel Knapp. Převzal školu fungující na vysoké úrovni, zkušený a obětavý pedagogický sbor, systém žákovské samosprávy, vybudované dobré vztahy s rodiči, výběrové matematické třídy a tradice. Jeho úloha nebyla jednoduchá – udržet dobré jméno školy a přičinit se o její další zlepšování. Jednou z oblastí, ve které bylo potřeba zachytit společenskou objednávku tehdejšího státního vedení, byl vědecko-technický rozvoj,  pro školy představovaný tlakem na upřednostnění výuky a výchovy zaměřené na technické obory. Naše škola v tomto trendu nezaostala. Ve školním roce 1986/1987 se pro potřebu školy podařilo zapůjčit dva mikropočítače. Začaly zde pracovat kroužky výpočetní techniky. V následujícím roce byla vybavena učebna matematiky dalšími počítači a probíhala příprava na další rozšíření výpočetní techniky. V roce 1988/1989 byly počítače PM 85/2 nahrazeny počítači Consul Zbrojováček v počtu 13 kusů a později přibyla do učebny i tiskárna. Další výměna počítačů za modernější proběhla ve školním roce 1990/1991 za velkého přispění Karla Knappa, přestože v té době již nebyl ředitelem naší školy. Kromě výpočetní techniky byla velká pozornost věnována technickým pracím. Výrazným přínosem byla metodická činnost učitele dílen Jiřího Zacha. S učební pomůckou „Souprava pro pokusy se dřevem“ získal 1.místo v ústředním kole pedagogické činnosti. V létě 1989 došlo ke změně na místě ředitele. Dosavadního ředitele Karla Knappa vystřídal ve funkci Ladislav Sekanina. Po listopadových událostech v Praze bylo v lednu 1990  na škole založeno Občanské fórum a určena komise pro volbu ředitele. V konkurzu byl ředitelem zvolen Jiří Zach, který byl uveden do funkce v dubnu 1990.

Hned na začátku 90.let, po nástupu prvního demokratického ministra školství do funkce, došlo k revizím stávajícího školského systému, dřívější tzv. nové koncepce. Žáci konečně dostali možnost svobodně si vybrat výuku cizího jazyka – místo dříve povinné ruštiny mohli volit anglický, německý nebo francouzský jazyk. Dále žáci nemuseli odcházet povinně z osmé třídy, ale mohli si pobyt prodloužit o rok a ucházet se o přijetí na střední školu z deváté třídy. Ve školním roce 1995/1996 byla opět zavedena povinná děvítiletá školní docházka. Za velký posun bylo třeba považovat administrativní, ekonomické a pedagogické posílení autonomie školy. Dříve škola spadala pod Okresní národní výbor v Bruntále, odbor školství, později pod Školský úřad v Bruntále a všechny náležitosti týkající se školství bylo třeba jezdit řešit tam. Po získání právní subjektivity od 1.ledna 1993 se škola po stránce hospodářské a administrativní zcela osamostatnila. Náročné právní a organizační přípravy tohoto aktu byly odměněny možností samostatně rozhodovat o běžných finančních záležitostech podle potřeby školy bez nutnosti žádat nadřízený orgán a čekat na schválení a přidělení prostředků, možnost podnikat s majetkem školy a možnost samostatně jednat s jinými právními subjekty. Velkou zásluhu na získání této samostatnosti měl ředitel Jiří Zach. Během 90. let probíhala modernizace budov a vybavení. Bylo provedeno utěsnění všech oken. Reorganizovalo se  umístění vedení školy, na pavilonu A byla po dlouhých letech zřízena sborovna, do které se vešli všichni učitelé. Postupně byly pořizovány počítače, o prázdninách 1995 byla celá učebna informatiky vybavena první  moderní počítačovou sítí  na škole s 12 pracovními stanicemi, serverem a síťovou tiskárnou. V areálu bývalých kasáren škola získala tělocvičnu, kterou mohla využívat i pro mimoškolní aktivity. Studijní výsledky žáků matematických tříd byly v období let 1991 až 1996 opravdu mimořádné, naši žáci obsazovali 1.místa v okresních kolech matematických, fyzikálních a chemických olympiád nebo v soutěžích z jazyka českéhoa a historie.

01_vylet_kotel

Ve druhé polovině 90.let se mnoho učitelů, kteří nastoupili na školu v 60. a 70. letech, přiblížilo hranici důchodového věku a bylo nutné začít s obměnou pedagogického sboru. Ve třídáh 1.stupně se v tomto období objevilo 10 novývh tváří, ve třídách 2.stupně 8 nováčků, což celkově představovalo téměř polovinu sboru. Generační obměna na 2.stupni pokračovala intenzivně i po roce 2000. V červenci 1997 zasáhla celou Moravu ničivá povodeň. Město Krnov patřilo k nejpostiženějším městům. Škola díky své poloze na „horním“ konci Krnova a dostatečně daleko od obou řek, byla zasažena pouze spodní vodou tlačící se nahoru z přeplněných kanálů. Zaplaveny byly suterénní prostory – šatny, dílna, sklad a kotelna. Nově zrekonstruováno bylo hřiště na Janáčkově náměstí. Na rozdíl od hřiště se přes neustálou snahu a hledání dalších možností nepodařilo prosadit stavbu nové tělocvičny ani jiné způsoby rozšíření školy.

03_8A_1993
07_8M_1994
08_8B_1995

Prodloužením školní docházky a velkým počtem hlásících se dětí narostl počet tříd tak, že se kromě Janáčkova náměstí a „staré školy“ na Albrechtické ulici muselo vyučovat v dalších budovách – dvě učebny se nacházely v železničním učilišti na Nádražní ulici a dvě učebny dokonce také v objektu bývalé školky v Petrově dole, kam se děti dopravovaly autobusem.  Celkovou modernizací prošla jídelna na Albrechtické ulici. Výuka ve škole byla  ovlivněna zapojením do  různých projektů. Jeden z nejvýznamnějších byl projekt Zdravá škola, který děti směřoval ke zdravému životnímu stylu.  Dalším projektem byl Tulipán zaměřený na ekologii a vztah dětí k přírodě. Vlastním projektem byly výukové pobyty v Praze, kde žáci strávili týden a místo v lavicích studovali z bohatého materiálu našeho hlavního města. Tradice tohoto projektu zůstala až do současnosti. Také v této době dosahovali žáci matematických tříd vynikajících výsledků v různých soutěžích.

Na začátku nového tisíciletí se vystupňoval boj za představu školyna jednom místě. Rok 2005 vešel do dějin školy jako rok zahájení generální rekonstrukce školy s nástavbou jednoho patra na oba pavilony. Zatímco před rekonstrukcí byla kapacita budov 19 běžných učeben, po rekonstrukci se kapacita zvýšila na 31 učeben. Společně s nástavbou bylo rozhodnuto o kompletní rekonstrukci obou pavilonů. Byla zateplena fasáda, vyměněna okna za plastová, zhotovena sedlová střecha s netypickými bočními trojúhelníkovými částmi. Uvnitř budov byly vyměněny dveře, dlažby na chodbách a podlahové krytiny ve třídách, provedeny nové rozvody elektřiny a počítačové sítě. Byl vybudován výtah pro vozíčkáře, škola se stala bezbariérovou. Nově bylo instalováno osvětlení učeben, vybavení tříd bílými tabulemi a žaluziemi. Posluchárna chemie a fyziky se vybyvila demonstračním stolem, digestoří a pracovními stoly s elektrickými přípojkami. Kompletně nová byla také sociální zařízení a spojovací chodba mezi pavilony. Celkové náklady činily 52,5 miliónů korun. Během rekonstrukce žáci  2.stupně dojížděli speciálními autobusy  do budovy Slezské univerzity vedle cvilínského  nádraží.. Stejně jako v předchozích letech pokračovala generační obměna učitelského sboru. Celkově na obou stupních učilo 18 nových učitelů. V roce 2003 došlo ke sloučení s malotřídní školou v Kostelci. Toto období měli naši učitelé ztíženo ještě dalším velkým úkolem. Všechny základní školy v ČR musely zpracovat vlastní školní vzdělávací program. Učivo přestalo být cílem, ale stalo se prostředkem k dosažení „klíčových kompetencí“.

Dlouholeté snažení ředitele Jiřího Zacha , ale také historicky první Školské rady pod vedením Borise Jahna vyvrcholilo rekonstrukcí obou pavilonů na Janáčkově náměstí v letech 2005-2007. V červnu roku 2007 jsme mohli zvolat hurá a slavnostně zahájit výuku vve35 nových učebnách, které zrekonstruovaná škola nabízela.Poprvé všichni spolu v jedné budově. Z prodeje budovy na Albrechtické ulici se modernizovala část nábytku ve třídách tak, aby splňovala nové ergonomické normy. Na konci školního roku 2007/2008 odešel na zasloužený odpočinek ředitel Jiří Zach, který školu vedl 18 let, spolu s ním odešla zástupkyně Marie Vrbková, která ve funkci pracovala úctyhodných 32 let a zastupovala celkem 4 ředitele. Do školního roku 2008/2009 škola vstoupila s novým vedení. Ředitelem byl na základě konkurzu jmenován Karel Handlíř, zástupcem se stal Miroslav Indrák, nově zřízenou funkci školního psychologa obsadila Veronika Ježková. Na konci školního roku 2008/2009 proběhla akce “kulový blesk”, během které se celý první stupeň přestěhoval na pavilon B a 2. stupeň ma pavilon A. Kromě bezpečnosti se tak počet učeben zvýšil na 37 a škola získala vedle dvou učeben výpočetní techniky a učebny přírodních věd také speciální učebnu výtvarné výchovy a jazykovou laboratoř. Před začátkem školního roku 2009/2010 vystřídala Miroslava Indráka ve funkci zástupce pro 2.stupeň Hana Wiedemanová. Ve škole vznikl pracující Žákovský parlament. Od roku 2008 se škola intenzivně pokoušela hledat prostředky na svůj rozvoj i v mimorozpočtové sféře. zaměřovala se tak na granty Ministerstva školství, Moravskoslezského kraje, a hlavně na  prostředky z operačních programů EU. Prvním projektem byl “Zeus a praotec  Čech ruku v ruce putují do Krnova a okolí”, který se zaměřoval na rozvoj čtenářské gramotnosti prostřednictvím bájí a pověstí. Následoval projekt “Cesta odpadu” zaměřený na enviromentální výchovu. Preventivní program “Spolu to zvládneme”  běží již třetím rokem a má za úkol stmelit třídní kolektivy  1. a 2. stupně.. Projektem “Bouráme hranice, aneb spolu, ne jen vedle sebe” jsme obnovili partnerskou spolupráci se školou v polském Prudniku.. Pak přišly na řadu evropské projekty . Ve spolupráci se vzdělávací institucí Educo centrum se realizoval projekt ” Rozvoj kompetencí pedagoga aneb cesta k moderní škole I” a ” Rozvoj kompetencí pedagoga II”, které řeší další vzdělávání pedagogů. Ve spolupráci s Reintegrou  se začal uskutečňovat projekt “Vytvoření a ověření komplexního programu podpory pro žáky  se speciálními vzdělávacími potřebami” , který  je zaměřen na sociálně znevýhodněné žáky. Škola díky němu provozuje v odloučené lokalitě  centrum následné péče  Klub Devítka, ve kterém se mohou žáci pod vedením speciálního pedagoga připravovat na vyučování. Jazykové dovednosti  pomáhá rozvíjet projekt programu Comenius. Žákovský parlament vstoupil do projektu “Respektující  žákovský parlament” pod vedením CEDU v Praze a stane se tak pilotní školou pro Moravskoslezký kraj. Zatím největší projek se realizoval ve spolupráci s městem Krnov, “Modernizace vzdělávacích aktivit na ZŠ Krnov, Janáčkovo náměstí 17”, který škole přinesl novou jazykovou laboratoř, 10 interaktivních tabulí, špičkové počítačové vybavení, audiovizuální techniku, bezdrátové pokrytí školy a také elektronickou žákovskou knížku. Projekt “Moderní škola Krnov” dokončil vybavení školy moderní technikou a vybavením. Celkem škola v tomto období získala na svou modernizaci více než 7 500 000 Kč.  V září 2011 oslavila 50.výročí založení. A co dál? Vedení školy učinilo důležité kroky  k tomu, aby se na jaře  2012 začala stavět všemi generacemi dlouho očekávaná tělocvična. Určitě vytoužený dárek k padesátinám.

Autoři: Filip Andziol, Marcela Rychtová, Jana Matějková, Karel Handlíř, Milan Vltavský

Archivní prameny: z Almanachu k 50. výročí založení Základní školy Krnov, Janáčkovo náměstí,

Almanach k 50. výročí založení Základní školy  obsahuje podrobnější historii školy, profily úspěšných absolventů, seznamy všech absolventů školy, přehled učitelů, vzpomínky pamětníků a velké množství fotografií. Almanach je stále možno zakoupit v kanceláři školy.