Čtenářskou gramotností a kritickým myšlením posilujeme dovednost porozumět informacím.
Jsme si vědomi toho, že schopnost přijímat informace z různých druhů textového sdělení je pro další rozvoj i studium žáků zásadní. Stejně tak důležitá je dovednost vytvářet vlastní smysluplná textová sdělení. Protože žijeme v době masivního sdílení informací, ale také dezinformací, je velmi důležité umět kriticky myslet, vyhodnocovat a porozumět sdělením v textu.
Rozvoj čtenářských dovedností a kritického myšlení podporujeme na více úrovních:
- Čtení vyučujeme genetickou metodou
- Každý týden připravujeme pro žáky dílny čtení
- Metody kritického myšlení uplatňujeme ve všech předmětech
1. Pro výuku čtení využíváme genetickou metodu.
Mezi nesporné klady genetické metody patří rychlost nástupu čtení slov, vět a jednoduchých textů. Děti dokáží velmi brzy číst nápisy kolem sebe v běžném životě, což je silným motivačním prostředkem k dalšímu učení. Dále musíme zdůraznit, že žáci dokáží daleko lépe vnímat obsah vět, a tak je od samého začátku docíleno čtení s porozuměním.
Základy genetické metody položil Josef Kožíšek již v roce 1913. Od roku 1995 se moderní metodikou zabývá PhDr. Jarmila Vágnerová, Csc. Od samého začátku žáci čtou i zapisují celé věty pomocí kresby, používají spojku A, přidávají velká tiskací písmena jmen spolužáků (M jako Michal…), místo vodorovné čárky doplňují sloveso. Další čtení je založeno na sluchové syntéze hlásek. Žáci se učí jen velká tiskací písmena. Čtené slovo nahlas hláskují (p-e-s) a poté spojí ve slovo (pes). Začíná se procvičováním sluchové analýzy a syntézy krátkých slov a postupně se počet hlásek zvyšuje. Žáci naučená velká tiskací písmena zároveň i píší. Ve chvíli, kdy čtou všechna velká tiskací písmena (na konci prvního pololetí), přechází se na čtení malých tiskacích písmen. Mnohá malá písmena jsou velmi podobná velkým, a tak dovednost čtení rychle pokračuje.
Ve chvíli, kdy se žáci pomocí analyticko-syntetické metody čtení učí číst a psát slabiky ma, me, mi, žáci při výuce genetickou metodou čtení tvoří již vlastní věty. Děti rozumí čtenému textu a chápou ho jako novou možnost komunikace. Důkazem je samovolné psaní dopisů, které začíná již v prvním čtvrtletí.
Další výhodou je okamžité psaní velkých tiskacích písmen, které je zde chápáno sice jen jako prvek napomáhající čtecímu procesu, ale zároveň je i prostředkem k vlastnímu vyjádření žáka a procvičení jeho jemné motoriky. Žáci začínají s psacími písmeny až ve druhém pololetí, po celou dobu prvního pololetí mají tedy čas věnovat se uvolňovacím cvikům, grafomotorickým cvičením a získávání správných hygienických návyků při psaní, což je další velkou výhodou genetické metody.
V rámci mezipředmětových vztahů oceňujeme na genetické metodě praktickou využitelnost psaní a čtení v 1. ročníku. Od druhého pololetí v prvouce zapisujeme názvy zeleniny, ovoce, názvy zvířat apod. V matematice čteme jednoduché slovní úlohy.
2. Ve všech ročnících v rámci jazyka českého realizujeme 1x týdně hodinu dílen čtení.
Číst se nedá naučit jinak než čtením.
Každý z žáků je na jiné čtenářské úrovni a má jiné zájmy. Společným sdílením příběhů a zkušeností se čtením se u dětí rozvíjí komunikační dovednosti a schopnost nahlížet příběhy z různých úhlů, rozšiřuje se slovní zásoba. V neposlední řadě se otevírají dveře k objevování nových literárních žánrů a stylů.
Všechny dílny čtení mají podobný scénář.
V úvodní části je tzv. minilekce trvající cca 5-10 min., ve které se žáci seznámí s tématem, na které se budou při čtení zaměřovat. Učitel použije např. krátkou ukázku textu, ze které žáci vyvozují příklady sledovaného tématu např. v jakém období se děj příběhu odehrává?
Poté následuje hlavní část samostatné čtení. Trvá cca 20-30 min. a žáci při něm čtou knihu dle vlastního výběru (z domu nebo školní knihovny) a hledají v ní informace na základě, kterých by mohli odpovědět na otázku minilekce. Při čtení platí jasná pravidla, která si žáci sami vyvozují a dle potřeby upravují – všichni čtou, je ticho, každý si může udělat pohodlí …
Závěrečná část je věnovaná zpracování úkolu z minilekce a jeho sdílením ve dvojicích, nebo se třídou.
3. V rámci výuky ve všech odborných předmětech zavádíme postupně metody kritického čtení a psaní (RWCT).
Program RWCT se zaměřuje na promyšlené využití dovednosti čtení, psaní a diskuse k rozvíjení samostatného myšlení žáků, k podnícení potřeby i schopnosti celoživotního vzdělávání, tvořivého přístupu k novým situacím, schopnosti spolupracovat a respektovat názory druhých.
Jde o metodu aktivního učení E-U-R odehrávající se ve třech fázích Evokace – Uvědomění si významu informací – Reflexe.
Jedná se konstruktivistický přístup, kdy učitel organizuje hodinu tak, aby proces vzdělávání přenesl, prostřednictvím úkolů a výukových metod na žáky. Vytváří prostor k vlastnímu a vrstevnickému učení. Většinou žáci pracují s autentickými tištěnými nebo elektronickými texty.
Využívá faktografických znalostí k řešení problémů a jako materiálu k rozvíjení myšlenkových operací, snaží se o vyvážený poměr mezi znalostmi, dovednostmi a rozvíjenými postoji. Tento způsob práce umožňuje zohlednění skutečných žákových zájmů a potřeb. Vede žáky k neustálé reflexi vlastního učení jako jednoho z nástrojů celoživotního vzdělávání. Důraz je kladen na spolupráci žáků a využití celé škály kooperativních metod.
Všichni učitelé školy absolvovali v letech 2016 – 2017 kurz RWCT v rozsahu 80 hodin.
4. Pro domácí přípravu využíváme e-learningové prostředí na Edupage a EduBase.
V rámci domácí přípravy mohou žáci využít e-learningové prostředí Edupage (nové) a EduBase (staré). V tomto prostředí si mohou projít záznam hodiny, shlédnout doplňující videa a vyzkoušet si úroveň znalostí při testu.
5. Do výuky zařazujeme práci s iPady jako zdroj informací a způsob prezentace.
Do výuky zařazujeme také iPady, na kterých žáci mohou vyhledávat informace k vyřešení zadaného úkolu. Ověřovat si informace z více zdrojů a vytvářet různé druhy výstupů (texty, prezentace, videa, panely …), které mohou vzájemně sdílet.
