Další odpoledne v badatelském kroužku a my jsme se rozhodli, že klasická televize je pro nás už příliš „retro“. Pustili jsme se do výroby 3D kina, ke kterému nepotřebujete miliony, ale stačí vám jeden plastový kelímek, kus fólie a pořádná dávka badatelské trpělivosti.
Princip vypadá na papíře naprosto jednoduše: šikmo dáte fólii do kelímku, pod to položíte iPad se speciálním videem a tradá – zvířata vám skáčou přímo před nosem. Jenže teorie a praxe, to jsou dvě velmi rozdílné disciplíny.
Důležité je kelímek ustřihnout, ne rozstřihnout. Nebo najít ten správný sklon fólie, aby zvířátka nechodila vzhůru nohama. Nakonec jsme metodou pokus–omyl přišli na to, jak velkou tu fólii vlastně uříznout, aby v kelímku držela a nehroutila se jako domeček z karet.
Když se konečně všechno potkalo v té správné konstelaci, vypuklo opravdové nadšení. Kochali jsme se vlastním kinem, kde se nad displejem proháněla exotická zvířata v prostoru.
Závěrem lze říct, že jsme to všichni přežili – technika zůstala vcelku a badatelský duch byl uspokojen. Opět se potvrdilo, že k zázrakům moderní doby stačí trocha plastu, jeden iPad a parta lidí, co se nebojí, že to napoprvé nebude fungovat.
Příště zkusíme zase něco jiného. Co říkáte, nechtěli byste si taky vyrobit vlastní kino?
Pavlína Říhová, Veronika Pazderová
a členové badatelského kroužku
