Jiný kraj, jiný mrav a o oslavách velikonočních svátků to platí dvojnásob. Jak se slaví v Americe, Austrálii nebo u našich nejbližších sousedů v Německu, Polsku nebo Slovensku? Vajíčka k těmto svátkům patří i ve světě, můžete je dostat za básničku, voňavku, polití vodou nebo je budete hledat ukrytá po celé zahradě. Na některých místech jsou tyto dny spojené se sportem v podobě přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec.
Jiný kraj, jiný mrav a o oslavách velikonočních svátků to platí dvojnásob. Jak se slaví v Americe, Austrálii nebo u našich nejbližších sousedů v Německu, Polsku nebo Slovensku? Vajíčka k těmto svátkům patří i ve světě, můžete je dostat za básničku, voňavku, polití vodou nebo je budete hledat ukrytá po celé zahradě. Němci (stejně jako my) si svátky neumí představit bez kraslic, které jsou pestře malované a vyfoukané či uvařené natvrdo. Na některých místech jsou tyto dny spojené se sportem v podobě přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec. Mezi disciplíny patří házení vejce co nejdál nebo nejvýš, aby se nerozbilo.
Jednoznačně vede zajíček. Rodiny s dětmi barví kraslice, pak začíná lov na vajíčka, kdy je podle pohádky neposedný zajíček schovává všude po domě i zahradě. V každé zemi k tradičním zvykům patří také tradiční pokrmy a stoly se prohýbají pod hromadami dobrot (samozřejmě až po půstu). My jsme si tradice, jak už je u nás zvykem, vytvořili své vlastní, propojili jsme vše, co se nám z té které země líbilo. Našli jsme i to pravé místo. Bez váhání jsme „vyšplhali“ až na Mohylu. Opět jsme nejen obdivovali krásu našeho města, ale urputně jsme také „tvořili tradice“.
Vajíčka jsme sice neházeli, zato jsme za vajíčky s hádankami běhali. Každá uhodnutá hádanka, znamenala odměnu. Našim „básnickým střevem“ jsme ohromovali spolužáky. Říkanky a krátké básničky by určitě vykoledovaly nejednu kraslici. Na pomlázky nakonec nedošlo, asi dívky už tušily, co by je čekalo. Odvahu našly jen tři dívky Vaneska, Barunka a Maruška , které se vypravily s námi na oslavu Velikonoc až na Mohylu. Ty však dostaly stejnou výslužku jako kluci (zasloužily si to).
Chvíli trvalo, než si náš zapomětlivý zajíček vzpomněl, na kterou světovou stranu vajíčka uschoval. Běhali jsme sem a tam. Kdo hledal, ten našel. Někteří nasbírali plnou hrst. … a za koledu nakonec dostal ještě každý drobný dárek. Slunečné počasí nás doprovázelo ještě i na cestě domů.
Bokischová L., Gebauerová D., 3. a 6.odd.ŠD
