Wenn Deutsch auf der Bühne tanzt
Recitační soutěž v německém jazyce je pro nás malý festival slov, která se s radostí
vznášejí jako drobná světélka. Soutěžící přijdou s úsměvem, neboť dobře vědí, že němčina je
sice jazyk pevný jako alpská skála, avšak když ji člověk rozmluví, umí být krásně melodická.
Na pódiu se pak dějí divy. Jeden recitátor vysloví bezchybné Schmetterling, až se porotě
zachvěje srdce, jiný recituje tak procítěně, že i samotné verše poskočí radostí. A co je
nejlepší? Všichni si to vlastně užívají. Jelikož recitovat v němčině není boj. Je to hra. Rytmus,
melodie a občas nějaké to kouzelně dlouhé slovo, které zní, jako by ho vymyslel vtipný
slovotvůrce.
Dne 9. 12. 2025 se na naší škole konalo školní kolo recitace v jazyce německém. Své síly
se rozhodli změřit ti, kteří propadli kouzlu jazyka německého a studují němčinu jako svůj
druhý cizí jazyk. Hodnoceným úkolem soutěže „krásy německého slova“ bylo představit sám
sebe, povyprávět o svých zájmech a seznámit porotu se svým textem.
A věřte, porota měla velmi těžké rozhodování. Oceňovali jsme nejen bezchybné podání
textu, znalost německé slovní zásoby a zařazení vybraného uměleckého díla k poezii či próze,
ale především správnou německou artikulaci, práci s hlasem, frázování a celkový umělecký
dojem. Všichni recitátoři se zhostili svého úkolu zodpovědně a se ctí.
Hluboký umělecký zážitek v nás zanechaly balady Lorelei a Erlkönig, pohádka “Die Katze
sucht einen Freund”, pohádka Die große Rübe, báseň “Meine Mutti“, předvánoční období
naladily básně “Es schneit” a “Du liebe Zeit”.
Zvláštní cenu publika a poroty za precizní zvládnutí náročného textu, krásnou výslovnost
a procítěný projev získaly v mladší kategorii Sylvie Petlachová, Tereza Theisová, Eliška
Bezděková, Eva Stolková, Magdaléna Mackovičová a Laura Petrusová, ve starší kategorii pak
patří k nejlepším recitátorkám Beata Kožíková, Veronika Meissnerová a Eliška Wendová.
Kdo si umí pohrát se slovy v cizím jazyce, ten si umí pohrát i s výzvami života. Každé nové
slovo je malým oknem do jiné kultury, každá báseň je cestou k radosti, každá pohádka cestou
k moudrosti.
A tak se smějme, recitujme, hrajme si. Němčina se ráda přidá, poněvadž není pouze
jazykem, je dobrodružstvím. Milujme ji, hrajme si s ní a ona nás naučí, že i složitá slova
mohou být krásná a zábavná.
Frau Lehrerin Kamila Lukszová
Kabinet jazyka německého
