Příběh Velikonočního stromu začal před mnoha lety pojídáním sladkých třešní, možná deseti, možná dvanáctiletou dívkou. Jedna z odhozených pecek se ujala a malá rostlinka byla přesazena na místo, kde v tyto sváteční dny vyrostl náš Velikonoční strom. Vyzdobit a zkrášlit si prostranství před budovou naší školy, vzniklo ve spolupráci dětí školní družiny a Klubem rodičů.
Příběh Velikonočního stromu začal před mnoha lety pojídáním sladkých třešní, možná deseti, možná dvanáctiletou dívkou. Jedna z odhozených pecek se ujala a malá rostlinka byla přesazena na místo, kde v tyto sváteční dny vyrostl náš Velikonoční strom. Vyzdobit a zkrášlit si prostranství před budovou naší školy, vzniklo ve spolupráci dětí školní družiny a Klubem rodičů. Abychom motivovaly děti a jejich rodiče, bylo zdobení stromu vyhlášeno jako soutěž. Každý, kdo doma s pomocí šikovné maminky, nebo babičky vyrobil kraslici, byl zařazen do slosování a zajímavé ceny, které poskytl právě Klub rodičů, zastupovaný paní Mojžíšovou. Ovšem najít a vyzdobit ten správný strom, nebylo vůbec jednoduché. Aby náš strom byl opravdu pěkně vyzdobený, stálo to děti, paní vychovatelky i rodiče spoustu práce a času. Při zdobení si děti vybíraly pro svou kraslici to nejlepší místo, aby byla co nejlépe vidět. Jaké však bylo jejich překvapení, když druhý den byla kraslice pryč a zůstala jen prázdná stuha. Je nám moc líto, že jsou mezi námi lidé, kteří dětem jejich radost dopřáli pouze jediný den. Nás to ovšem nezastavilo a malovali jsme a vyráběli dál. Děkujeme dnes již pětatřicetileté ženě, jejímu bratrovi, který s námi její příběh sdílel, rodičům pomáhajícím s tvořením velikonočních ozdob a především dětem, které tvořily a zdobily, aby všechny kolemjdoucí potěšily.
text a foto: Blanka Šrubařová
