A dokonce hned dvakrát během dvou týdnů. 8. června jsme se všichni společně vydali vlakem do Města Albrechtic. Naším cílem byla pohádková stezka s názvem S pohádkou ke Krtečkově studánce. Ona to zase ale taková pohádka nebyla…
A dokonce hned dvakrát během dvou týdnů.8. června jsme se všichni společně vydali vlakem do Města Albrechtic. Naším cílem byla pohádková stezka s názvem S pohádkou ke Krtečkově studánce. Ona to zase ale taková pohádka nebyla…
Sice nám počasí přálo a sluníčko svítilo, ale už krkolomná a strmá cesta lesem k rozhledně nás stala dost sil. I když nás na našem výstupu velmi povzbudila hláška prvňáčka typu: Tak tohle by nevyšlapal ani můj taťka s mamkou.
U rozhledny jsme se posilnili svačinkou od maminky, odpočinuli si, udělali společné foto a spěchali z kopce dolů ke krtečkovi. Plnění úkolů na jednotlivých stanovištích nás velmi bavilo, hlavně když jsme byli spolu, prvňák a šesťák, šesták a prvňák, to bylo fajn. Třeba sbírat šišky nebo klacky, chodit po kládě nebo provaze, houkat a koukat do dalekohledu, hledat správnou cestu bludištěm nebo nabírat vodu a plnit studánku. Na konci stezky nám zvoneček zazvonil všem.
Pak už jsme se těšili na opékání špekáčků a tak hurá zpátky k ohništi. Zase všechno společně – posbírat klacíky na oheň, rozdělat oheň a opékat. Všem moc chutnalo.
Nakonec nás přepadla velká žízeň a chuť na něco dobrého a tak hurá z lesa ven a najít nejbližší obchod.
A tam jsme opět spolu nakupovali nanuky, sladkosti, pití a někteří také malé suvenýry z velkého výletu. Našlapali jsme asi 10 kilometrů, ale zvládli jsme to.
Domů jsme dorazili před třetí, cesta vlakem uběhla rychle a špinavé, ušmudlané a unavené si nás převzali rodiče.
Po necelých čtrnácti dnech, 20. června, nás znovu spojila trasa asi 10 kilometrů a plnění úkolů na stanovištích. Ale my jsme to měli již natrénováno, proto nás to nemohlo zaskočit.
Tentokrát jsme se zúčastnili Dne zdatnosti, který se konal pro všechny děti naši školy a pro partnerské třídy. Mohli jsme se zase vidět a být spolu. Byla nám určena trasa po Staré Ježnické od stanoviště 1 Dopravka a každé další liché stanoviště, po číslo 13 První pomoc. Během cesty jsme plnili úkoly na stanovištích v pěti skupinách a opakovali si společně značky a další dopravní předpisy, stříleli jsme ze vzduchovky, rozdělávali oheň na Ježečkově paloučku, drželi v ruce buzolu a učili se určit azimut a taky si společně zahráli hru na obchod. Ta se nám líbila, ve dvojicích to byla zábava. Pak už jsme se museli rozdělit a bylo nám to líto. Prvňáci nás opustili, aby včas stihli oběd a šesťáci nakupovali v obchodě dále. Nakonec jsme ještě po cestě domů určili pár přírodnin a vyzkoušeli si masáž srdce a ošetřit krvácející ránu a vydali se přes Bezručův vrch domů.
Počasí nám opět přálo, sluníčko nás ani tentokrát nezklamalo. Líbilo se nám to, zase jsme se poznali o trochu lépe a těšíme se na další společné akce. A až se zase uvidíme, už budeme druháci a sedmáci!
text a foto: Romana Janková, Jana Hlaváčková
