Sobotní výlet ŠD

Ačkoliv předpověď počasí nelákala zrovna k výletům, nakonec sobotní ráno 4.5. bylo zalité sluncem a rodiče dovedli své nadšené děti na vlakové nádraží, kde začalo naše dobrodružství. Vydali jsme se vláčkem do Města Albrechtic na celodenní výlet v rámci projektu ŠD. V Albrechticích na nás už čekala paní Blanka, odbornice z Lesů ČR a velká milovnice přírody.

Ačkoliv předpověď počasí nelákala zrovna k výletům, nakonec sobotní ráno 4.5. bylo zalité sluncem a rodiče dovedli své nadšené děti na vlakové nádraží, kde začalo naše dobrodružství. 

Vydali jsme se vláčkem do Města Albrechtic na celodenní výlet v rámci projektu ŠD. V Albrechticích na nás už čekala paní Blanka, odbornice z Lesů ČR a velká milovnice přírody.Provázela nás naučnou stezkou Dubí vrch, na které se děti dozvídaly spoustu zajímavostí z lesní pedagogiky. Taky si užily legraci při společném lesním tanečku, vyzkoušely si lanovou dráhu mezi stromy se zavázanýma očima, dozvěděly se o historii i současnosti místní hrobky rodiny Keilů. Cestou bedlivě zkoumaly, co vše příroda nabízí, zajímaly se o kdejakého broučka, kytku, strom. Už vědí, co to jsou oplotěnky a k čemu slouží. A protože cesta se mohla zdát daleká, čekalo je u studánky překvapení a to výborné domácí mufiny a džusík. Po malém občerstvení nás cestou ještě čekal další zajímavý úkol, při kterém děti musely důvěřovat svému kamarádovi, který ho poslepu vedl k určitému stromu, ten si ho osahal a pak k němu musel opět najít cestu už s odvázanýma očima. Děti byly úžasné, pěkně se o svého kamaráda dokázaly postarat, aby se mu nic v náročném lesním terénu nestalo.

Naše cesta končila v zámeckém parku v Hynčicích, kde na nás čekala paní Alena z Českého svazu ochrany přírody ČR, která se nadšeně stará o tento zámecký park, který se mimochodem v tuto roční dobu nádherně modrá rozkvetlými pomněnkami. Jak jsme se od paní Alenky dozvěděli, tyto kytičky vyrůstají právě tam, kde chtějí něco připomenout. A historie tohoto zámku a přilehlé zahrady je zajímavá. Dětem ji přiblížila dobovými fotografiemi a poutavým vyprávěním o rodu Keil von Eichenthurn, který zde žil, patřila jim, již výše zmíněná hrobka a mimo jiné dával místním lidem práci v železárnách, kde se vyráběly plechy, které jsou např. i na katedrále sv.Štěpána ve Vídni.
Po upečení výborných trdelníků na ohni, které nám moc chutnaly a lahodném meduňkovém čaji, se opět děti zaposlouchaly do vyprávění o „životě v zahradě“. Názorně si prohlédly různé druhy semínek od kytiček, zeleniny až po bylinky. Dozvěděly se, že existuje až sto druhů rajčat. Paní Alena se věnuje pěstování původních druhů zeleniny. Mohli jsme zhlédnout vojáčkové fazole, které sháněla dva roky a kterých si velmi cení. Děti si prohlédly a osahaly semínka různých odrůd, která pěstovali už staří Inkové nebo Keltové.
Děti si tak mohly uvědomit, jak je důležité starat se o zahradu, samy si něco vypěstovat, že je za tím velký kus práce a snahy, ale zahrada se jim pak odmění, že se nemusí všechno kupovat v marketech.
A tak si dokonce děti samy zkusily upéct bylinkový chleba, který jim moc chutnal, nezůstal ani kousíček. Také si vyrobily levandulová lízátka.
A to ještě nebylo z cela z tohoto skvělého programu všechno. Děti se mohly podívat na kůže z divokého prasete, jezevce, nebo lišky. Osahaly si trofeje z jelena, daňka, srnce atd.
Mohly se zaposlouchat do zvuků lesních ptáků nebo si poskládat dřevěné puzzle s lesní tématikou. Čas nám hrozně rychle utíkal a tak jsme si ještě nakonec opekli špekáčky a pak už jsme museli rychle sbalit batůžky, schovat si do něj dárečky a odměny, které děti dostaly od paní Alenka a Blanky. Moc jim tímto děkujeme za skvěle připravený program, který byl naučný, zábavný i interaktivní.
No a už honem na zastávku, aby nám neujel autobus, který nás dovezl zpátky domů do Krnova.

Text a foto: Okapalová L.

Nejnovější příspěvky
Archivy