Expedice Praha 23

Neděle

Je neděle 21. května. Hodiny ukazují 6:30 a první účastníci školního výletu do Prahy se scházejí na Hlavním nádraží v Krnově. O několik minut později jsme kompletní. Poslední rady a nařízení od rodičů a již můžeme nastupovat do připraveného autobusu. Začínáme tedy výlukou, která naštěstí končí v Bruntále. Tady se rychle přesuneme s našimi zavazadly do přistaveného vlaku a již uháníme do Olomouce, kde nás čeká přestup na přímou linku do Prahy. Po cestě nejsou žádné komplikace ani zpoždění. Přestupujeme na druhý vlak a už svištíme směr Praha. Po necelých třech hodinách, s malým zpožděním v Chocni z důvodu ztráty lopatky na uhlí, nás vítá Praha.
Projdeme si na „Wilsoňáku“ Fantovu kavárnu a míříme na tramvaj. Metro má totiž výluku. Nám to ale nevadí. Alespoň z té Prahy uvidíme víc. Uplyne několik desítek minut a my stojíme před naším dočasným pražským domovem. Hotel Aida je moderní hotel s hezkými pokoji a příjemným personálem. Naházíme kufry do pokojů a rychle zpátky na tramvaj. Naše první cesta vede do Národního technického muzea. Zde máme první rozchod a můžeme se vydat, kam chceme. Zanedlouho potkáváme část žáků v místní restauraci. Malé občerstvení  a už se míří za technikou. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že nejvíce obdivovanou částí je expozice automobilů, motocyklů, letadel a vlaků. Ale nesmíme zapomenout ani na další. Expozice architektury, vědy, vesmíru, tiskařství (zde na jedné šabloně uvedena naše škola a město – viz foto)  a v neposlední řadě i Český rozhlas, který oslavil 100 let a v den naší návštěvy probíhaly živé vstupy přímo z budovy Národního technického muzea.  Naproti muzeu ještě mrkneme na nově zrekonstruovaný lázeňský kolotoč, někteří neodolají a zaplatí si jízdu, a už míříme do hotelu na večeři.
Kuřecí stehno s bramborem je výborné, ale není čas ztrácet čas, už zase jedeme zpět do centra. Zde si užijeme dlouhou procházku z centra na Pražský hrad a zpět. Mrkneme na Národní divadlo, Karlův most, projdeme Kampu, Werichovu vilu a Lennonovu zeď a procházku završíme u Hradu. Odtud opět směrem do centra a po dlouhém a náročném dni konečně zalehneme. Zítra nás čeká také náročný den, ale všichni se těšíme.

Pondělí

Budíček v 6:50 a jde se snídat. Vítá nás jídelna a švédské stoly. Nevíme, co ochutnat dříve. Každý si zde najde své. Musíme pochválit kuchyň, snídaně jsou opravdu výborné. Po jídle na pokoj, chvíle na přípravu a v 8:00 sraz na recepci. Vyrážíme na Hrad. Dnes již sice není výluka, ale usuzujeme, že přece jen z té tramvaje uvidíme více Prahy. Přijíždí tramvaj a my nastupujeme. Tedy někteří z nás. Řidič zavírá dveře a část výpravy se vydává sama na cestu, zbytek stojí na zastávce a hledí za odjíždějící tramvají. Naštěstí v tramvaji sedí Dominik Houb alias „Houbin“ a hned kontaktuje vedoucího. Dostane jasné instrukce, kde má skupina vystoupit a počkat na nás. Za půl hodiny se setkáváme na cílové zastávce. Není čas, spěcháme na Hrad. Vedoucí výpravy vyráží napřed zajistit vstupenky. Vše nakonec klapne a již stojíme u Chrámu sv. Víta. Zde si nás po chvíli přebírá sympatická paní průvodkyně a vyrážíme na prohlídku. Dozvídáme se celou historii katedrály i přilehlých částí Pražského hradu. Občas děti dostanou nějakou otázku. Odpovídají správně. Jsme sami překvapeni, kolik si toho děti pamatují. Projdeme chrámem, navštívíme Valdštejnský sál, omrkneme kopie korunovačních klenotů (originály nám kdovíproč nechtějí ukázat) a už jdeme do katedrály Sv. Jiří. Zde jsou uloženy ostatky Svaté Ludmily. Poté se zvěčníme u katedrály a čeká nás rozchod ve Zlaté uličce. Projdeme si otevřené „krámky“, Daliborku. Na nádvoří právě probíhá polední výměna stráží. Poté kolem Lorety a Strahovského kláštera na Petřín. Zrcadlové bludiště si užijeme, uděláme pár fotek a jdeme na rozhlednu. Z vrcholu Petřínské rozhledny máme Prahu jako na dlani. Hodně fotíme. Ale opět nás tlačí čas, tak využijeme služeb lanovky a procházkou přes Karlův most míříme na metro a na hotel. Večeře, pěkně se obléct a míříme do Národního divadla. Čeká nás divadelní představení Maryša. Jsme ohromeni již samotnou budovou a interiérem divadla. K tomu výkony herců jako David Prachař, Vladimír Javorský, Taťána Medvecká a další jen umocňují zážitek. Jsme nadšeni. Uděláme hromadnou fotku a vracíme se na hotel.

Úterý

Po výborné snídani vyrážíme opět do centra. Dnešní program má název „Heydrichiáda“. Přicházíme do pravoslavného kostela svatého Cyrila a Metoděje. Zrovna zde probíhá mše. Sedneme si a posloucháme. Pan učitel zmizel v útrobách kostela a shání lístky. Po chvíli se vrací a naše prohlídka začíná krátkým filmem, který nám nastíní dobu protektorátu. Po filmu vcházíme do krypty. Na stěnách jsou stále vidět díry po kulkách a paní průvodkyně nám popisuje příběh atentátu od přípravy parašutistů až po přestřelku zde v kryptě. Jedná se o hodně silný zážitek. Na podstavcích jsou busty odvážných parašutistů (Gabčík, Kubiš, Opálka, Valčík, Hrubý, Bublík a Švarc). Seznámíme se i s osudem osmého parašutisty Čurdy, který své přátele zradil. Pojďme ale raději k něčemu příjemnějšímu. Zastávka U Fleků je vhodná. I chalupáři ze seriálu Chalupáři se zde zastavili při návštěvě Prahy. Malé občerstvení a jdeme obdivovat výstavu Alfonse Muchy. U vstupu na výstavu nás vítá z monitoru sám mistr hlasem Pierce Brosnana a v českém znění Vladislava Beneše. Digitálně upravená díla před námi ožívají. Součástí výstavy je i Slovanská epopej. Sice „jen“ v digitální verzi, ale zážitek je dechberoucí. Poté míříme na Václavské náměstí, kde na nás čeká Národní muzeum. Dáme si rozchod a rozprchneme se objevovat krásy muzea. Času je málo, mohli bychom zde strávit klidně celý den. Již samotné prostory jsou okouzlující. Stíháme ovšem jen část prohlídky. Nejvíce nás asi zaujala výstava zvířat. Proslulá kostra velryby je zavěšena pod stropem sálu. Pod ní stojící slon působí jako hračka. Expozice ale začíná úplnými začátky vzniku rostlin a malých živočichů. Zkamenělé trilobity a menší živočichy si můžeme prohlédnout a dokonce i osahat. Mořský svět je zde zastoupen množstvím ryb. Ve vitrínách je zase k vidění svět savců a ptáků. Nevíme kam se dříve podívat. A to ještě netušíme, jak nás okouzlí expozice minerálů. Jedním slovem nádhera. Jelikož se blíží čas večeře, musíme se vrátit na hotel. Po příjezdu se ještě před jídlem část z nás vydá na místo, kde byl spáchán atentát na Heydricha. Vidíme zde památník a několik tabulí s popisky. Dnešní ulice již vypadá jinak, ale na tabulích je spousta dobových fotografií. Sehrajeme a nafotíme si podobnou scénu i s našimi chlapci, ale projíždějící řidiči nemají pochopení pro rekonstrukci. Vracíme se na večeři a poté zase všichni odjíždíme do centra. Děti dostávají rozchod v obchodním domě Palladium. Je třeba utratit peníze z domu. Vedoucí navštěvují kavárnu a připravují kvíz. Kvíz má mít původně 100 otázek, nicméně se nechal hlavní vedoucí vyhecovat žákem Richardem S. a kvíz měl nakonec otázek 300. Chodili jsme spát denně po půlnoci, ale konečného počtu jsme nakonec dosáhli. Děkujeme Ríšo.

 

Středa

Snídaně, v 8:00 sraz na recepci a jede se na Vyšehrad. Míjíme rotundu Sv. Martina a první zastávka je u kostela svatého Petra a Pavla. Děti ve skupinkách dostávají úkol zapamatovat si 20 jmen, jejichž náhrobky musí najít a vyfotit (Josef Bican, Vlasta Burian, bratři Čapkové, Jaroslav Vrchlický, Božena Němcová, Jan Neruda, …). Máme další silný zážitek. Zhruba po 40 minutách mají děti splněno. Než vyrazíme na prohlídku Karlova mostu, je třeba popřát k svátku spolužačce Janě. Cestu si krátíme po nábřeží a obdivujeme panorama Pražského hradu. A jsme na místě. Dozvídáme se něco o historii původního Juditina mostu, následně Karlova mostu, vidíme na vlastní oči původní základy pilíře a rovněž dostaneme informace o Anežce České, jejíž relikvie (část ukazováčku) je uložena v jedné z místností. Součástí prohlídky je i plavba na lodi. Ta naše se jmenuje Plavuně a kapitán lodi je krajan, konkrétně z Nového Jičína. Podává nám další informace o Karlově mostě, ukazuje nám budovy podél řeky Vltavy a na závěr s námi vpluje do Čertovky. Míjíme muzeum Karla Zemana a známý dům, kde se natáčel film Chobotnice z II. patra. Bohužel repliky chobotniček někdo minulý měsíc ukradl. Škoda, ale i tak byla plavba zajímavá. Následně se jdeme podívat do muzea čokolády. Začínáme historií a končíme ochutnávkou. U vstupu sedí Forrest Gump s bonboniérou v ruce. Vyfotíme se s ním a pomalu se chystáme na návrat do hotelu. Večeře, pěkně se obléct a rovnou do Semaforu. Pan Jiří Suchý ve svých 92 letech společně s paní Jitkou Molavcovou nám předvedli úžasné představení. Všechny nás do něj vtáhli. Na závěr jsme si s nimi mohli zazpívat. Odměnou všem účinkujícím byl téměř nekonečný potlesk ve stoje. Děti si představení užily a my dospělí samozřejmě také. Vracíme se na hotel a zpracováváme nabité zážitky. Další úchvatný den.

Čtvrtek

Čtvrteční program nazvaný „Hanin kufřík“ začíná v Židovském městě. Zde se dozvídáme od naší průvodkyně Aničky Bendové o osudu holčičky Hany a její rodiny. Po představení příběhu se dělíme opět na skupiny, ve kterých rozplétáme další osudy dětí, které skončily v Terezíně. Přečteme si jejich příběh, odpovíme na otázky a poté se přesuneme do synagogy. Prohlédneme si prostory synagogy, dozvíme se další informace a přecházíme na hřbitov. Zde si prohlédneme hrob rabiho Löva a položíme na něj kamínek. Údajně se nám splní přání, tak uvidíme. Odpolední program se odehrává v pražské Tróji. Vítá nás ZOO. Máme rozchod, a to hned na 4 hodiny. Stihneme toho opravdu hodně. Navštívíme spoustu pavilónů, vidíme krmení zvířat, některá si můžeme i pohladit a sami nakrmit. Musíme uznat, pražská ZOO je úchvatná. Míříme na poslední večeři v Praze a probíhá diskuze, jak si tento závěrečný večer užít. Děti se shodnou na návštěvě Václavského náměstí. Dvouhodinový rozchod, poslední nákupy a hurá na slíbený kvíz. Ze slibovaných 300 otázek jsme nakonec vybrali jen 100. Ale i tak se někteří zapotili. Kvíz se netýkal jen historie a známých míst, ale také postřehu účastníků. Například co měl pan učitel napsáno na tričku, jakým číslem tramvaje jsme jeli, jméno hotelu a zastávky metra, kdo všechno tvoří sousoší na Václavském náměstí a další. Výsledky byly zajímavé a musíme přiznat, že nás mile překvapily. Ale teď už se jde spát. Ráno se musíme sbalit a hurá domů.

Pátek

Den odjezdu je tady. Pořádně se nasnídáme, sbalíme kufry, zkontrolujeme pokoje a míříme na recepci odevzdat karty od pokoje. Moc nás potěšilo, jak nás chválí personál hotelu. Máme hodné a slušně vychované děti. Máme zase přijet. Dmuli jsme se pýchou.

Ale teď už přesun na nádraží. Rychlá prohlídka výstavy Sira Nicholase Wintona, kterého tady určitě nemusíme představovat. A už jedeme směr Olomouc a následně Krnov. Výlet jsme si, doufám, všichni užili.

Za pedagogický doprovod bychom chtěli všem dětem poděkovat za hladký a bezproblémový průběh výletu. Jste dobrá parta a jste skvělí. Užili jsme si s vámi hodně srandy.

Martin Klečka

Nejnovější příspěvky
Archivy