Na čtvrťáky čekal na konci června nelehký úkol. Celý rok se učili programovat. Nejdříve s Emilem, který je učil pěstovat dýně, malovat domy nebo nakreslit třeba raketu. Učili se přemýšlet, kam Emil může jít, která cesta je kratší, jak otáčet s tvarem. Potom dostali k prozkoumání novou aplikaci Scratch jr. Postavičky se naučili rozpohybovat, reagovat na zprávy nebo mizet. Nakonec vytvořili nádherné animované filmy. A potom …
Dostali robůtka, který to všechno obrátil vzhůru nohama. Ale od začátku.
Prvním úkolem bylo rozdělit se do dvojic a vzít si něco na psaní. Potom dostali pracovní list se spoustou šipek a tabulkami. “Co s tím jako budeme dělat? … Já už vím! … To už jsem někde viděl. ”
Sešli jsme se na chodbě. Když robota zapneme svítí a vydává zvuky. To je super! Úkol: robot startuje na šedém políčku v tabulce a pohybuje se podle šipek vedle tabulky. Označte políčko, kde svou jízdu skončil.
A ejhle. “On ale jede úplně jinam. … Nám vyjel z papíru. … To nefunguje.”
Takže stop. A začít zkoumat. Co dělají jednotlivé šipky? Zkoušejte.
“Aha! On nejezdí jako Emil. … Ta šipka neznamená krok, ale jenom otočku. … Teď už je to jasné!”
Takže zpátky k papíru a správné odpovědi se jen hrnou.
Závěr: Poznali jsme další způsob programování. A zjistili jsme, že se nemůžeme spoléhat na to, co jsme se už naučili. Než se příště pustíme do řešení, nejdříve prozkoumáme, co robot vlastně dělá. Myslet neumí, to musíme my.
Veronika Pazderová, Pavlína Říhová
