Poslední červnový den je ve škole dnem radostným – žákům i učitelům začínají dva měsíce volna a odpočinku. V něčem však tento den bývá smutný – to když se na dva měsíce loučíme se spolužáky nebo kolegy, se kterými běžně trávíme velkou část pracovního dne a se kterými je nám dobře.
Někdy to loučení je ještě smutnější – když se po devíti společně strávených letech rozcházejí žáci devátých tříd nebo když ze školy odchází někdo, kdo po dlouhá léta podstatně ovlivňoval chod školy jako učitel nebo člen vedení.
30. června 2011 jsme se celý pedagogický sbor rozloučili s čerstvými důchodci Alenou Beaupereovou, učící u nás 16 let angličtinu a francouzštinu, a Jiřím Tydlačkou, který od roku 1998 vykonával důležitou, ale nevděčnou práci školníka.
Nejdojemnější bylo loučení s naší váženou a milovanou kolegyní Milenou Rajnochovou, která učila na naší škole 22 let, z toho 12 let působila ve funkci zástupkyně ředitele pro 1. stupeň a která od července nastupuje do zaslouženého důchodu. Milenu všichni známe jednak jako výbornou kantorku, jednak jako vedoucí osobu s velkou autoritou, která dovedla do řešení nejrůznějších situací vnést potřebnou jistotu rozumného náhledu, jednak jako člověka, který svou pracovitostí a lidským přístupem šel příkladem nám všem.
Mileno, děkujeme!
text, foto: Filip Andziol
PS: Kdo by se chtěl svým postřehem nebo přáním přidat k poděkování, nechť tak učiní v komentáři.
