Když nakreslíš srdce, každý hned pozná, že je to znak “lásky“. Dorozumíváme se. Komunikujeme. Slovo komunikace je latinského původu. Je to obecně lidská schopnost, jejíž samozřejmostí je mluvená řeč. Sdělujeme své myšlenky, nápady, pocity nejen pomocí řeči ale také různých posunků nebo gest. Často si říkáme, že mluvíme stejnou řečí a přitom si často vzájemně nerozumíme. A tu možná přijdou na řadu piktogramy.
Když nakreslíš srdce, každý hned pozná, že je to znak “lásky“. Dorozumíváme se. Komunikujeme. Slovo komunikace je latinského původu. Je to obecně lidská schopnost, jejíž samozřejmostí je mluvená řeč. Sdělujeme své myšlenky, nápady, pocity nejen pomocí řeči ale také různých posunků nebo gest. Často si říkáme, že mluvíme stejnou řečí a přitom si často vzájemně nerozumíme. A tu možná přijdou na řadu piktogramy. Jsou místa, zařízení, instituce a my se v nich orientujeme právě podle piktogramů (znaků).
Znaky, které nás obklopují, nás také zároveň informují, přikazují, zakazují, napovídají jak se rozhodnout. Najdeme je všude kolem nás. Denně například přecházíme přes „ bílou zebru“ a s velkou samozřejmostí ji nevnímáme. S dolní komorou parlamentu (1. stupeň) jsme se pustili do pátrání po piktogramech a objevili jsme místo v našem městě – ZŠ a MŠ Slezské diakonie a Benjamín, kde si život bez piktogramů nedokáží představit.
Domluvili jsme si u nich návštěvu. Už po cestě autobusem jsme zjišťovali, že je jen málo míst, kde se piktogramy nevyužívají. Pracovníci tohoto zařízení nám ochotně vysvětlovali a předváděli vše, co nás zajímalo i co jsme netušili. Provedli nás po celém zařízení a v praxi ukazovali, k čemu všechny znaky využívají a potřebují. Nahlédli jsme také do vyučovacích hodin dětí. Byl to jedinečný a zajímavý zážitek. „Parlamenťáci“ se se svými zážitky podělili ve svých třídách.
Tady to všechno nekončí, teď už se to bez Vás všech spolužáků neobejde …
text a foto: Bokischová L., Hlaváčková J.
