Čtvrtek – den pátý: Mezi těly a hvězdami
Mezi těly a hvězdami
Ráno jsme měli naplánovaný odchod na 8:15. Protože někteří členové Pražské 25ky nedorazili, v 8:25 jsme volali na jejich mobil, abychom zjistili, kde jsou. Po nějaké té minutce vyzvánění se v telefonu ozvalo: „ Paní učitelko, my UŽ vstáváme!” (Skvělé, před 10 minutami byl odchod!) Kvůli tomu, že si nám chlapci přispali, jsme museli zopakovat pojem objednaná prohlídka, který jsme dosud nepoužili.
Body Human – mezi mrtvými vypreparovanými těly
Kdyby náhodou někdo z vás hledal cestu na výstavu Body Human, vydejte se po směrovkách Pivního festivalu, v cíli udělejte vpravo v bok a jste na místě. Prohlídka vystavených lidských těl, jejich orgánů a rozřezaných částí trvala cca 90minut a všem se líbila.
Giganti – mezi vycpanými těly pravěkých zvířat
I když výstava Body Human byla výstavě Giganti velkou konkurencí, i odsud jsme si odnesli spoustu nových poznatků, tentokráte z doby ledové. Chtěli bychom do školy primáta Ríšu, ale stojí 800.000 Kč a navíc už je má jednoho zájemce. Co takhle napsat projekt?
Zrcadlové bludiště – mezi vlastními těly
Do zrcadlového bludiště jsme si museli navléct igelitové rukavice (pochopili jsme později… abychom zrcadla neumazali) a rázem se z Pražské 25ky stala Pražská 75ka. Nebojte se, všechny tyto žáky hlídalo 18 pedagogů. Užili jsme si spoustu legrace a vtipných hlášek! Najít východ nebylo tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Václavák – se sochami
V poledne jsme dorazili k soše Sv. Václava, zastavili se u pamětní desky Jana Palacha, načerpali z referátů nové vědomosti a rozešli se na oběd. Sraz byl na dolním konci Václaváku a odtud jsme pokračovali k Národnímu divadlu, kde jsme měli objednanou prohlídku.
Národní divadlo – mezi bystami herců a stavitelů
Prohlídka byla zajímavá spíše výkladem, než pohledem (v divadle jsme seděli již v neděli). Prošli jsme ND od základních kamenů přes hlediště až na terasu s trigami, odkud byl nádherný výhled až na Pražský hrad.
Paládium – mezi pobíhajícími těly
Před večeří jsme se ještě zastavili v Paládiu, abychom tam odevzdali zbývající peníze.
Při příchodu k hotelu jsme zahlédli přistavený kontejner plný matrací a hotelového nábytku. Začali jsme se obávat noční evakuace a vydali proto příkaz ke sbalení plné polní. Rozhodli jsme se, že pokud přečkáme noc, opustíme hotel další den hned po snídani.
Protože se ráno holkám nepodařilo výtahem vystoupat ke hvězdám, rozhodli jsme se splnit jim i toto přání a proto jsme se po večeři vydali na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně, kde jsme pozorovali Měsíc a planety Mars, Venuše a Saturn.
Z výkladu průvodkyně gigantů: “To zvíře potahoval koudelí jeden člověk 2 měsíce od rána do večera včetně sobot a nedělí.”
Pochvala dne: Honza Z.: za odpovědi na otázky průvodkyně na výstavě Body Human
Hláška v zrcadlovém bludišti: Filip A.: “Já se před sebou vidím třikrát a nevím, který jsem! A teď se vidím už 6x!”
Hláška z hvězdárny: Při pozorování Měsíce: Naty K.: “To je jako pravý?”
Hláška dne: Nikol S: „Paní učitelko, my jsme vyjely včera výtahem až do 15. patra!” (Že by cesta na Měsíc jako bonus třináctipatrového hotelu Luna?)
Text a foto: Hana Wiedemanová, Romana Janková, Filip Andziol, žáci 8.A, B, M
Řešení hádanky ze zrcadlového bludiště: Oba p. uč. na fotce jsou odrazem v zrcadle. Skutečný p. uč. právě fotil.
