Ve čtvrtek 4.10 se setkaly děti z 1. C a 6. A, aby našly nové kamarády. Jak to ale začalo? Na začátku září se šesťáci dozvěděli, že adaptační kurz bude pokračovat dalšími akcemi s prvňáčky …a již tehdy se hodně těšili.
Ve čtvrtek 4.10 se setkaly děti z 1. C a 6. A, aby našly nové kamarády.
Jak to ale začalo? Na začátku září se šesťáci dozvěděli, že adaptační kurz bude pokračovat dalšími akcemi s prvňáčky …a již tehdy se hodně těšili. Svou přípravu na setkání vzali velmi zodpovědně a několik dní vyráběli pro své nové kamarády dárečky.
A jak se jim to povedlo?
Konečně přišel den D. Prvňáci odvážně přicházeli do školy .. s baťůžkem a plyšákem, který jim trochu připomínal domov. Spacák a karimatku nesli rodiče, kteří měli mnohdy větší strach než děti samotné. Od prvních okamžiků je doprovázelo několik šesťáků. Děti se vzájemně představily a pomalu se zapojovaly do her (zpěv, básničky, malování nebo hra minové pole)
Kristýnka byla jednou z pomocnic a jak to vidí ona ?
„ …… Po večeři byla stezka odvahy, prvňáčci se drželi za lana a my jsme jim pomáhali. Potom jsme šli nachystat prvňáčkům lůžko a oni šli spát. Na druhý den jsme přišli netrpělivě do školy a hned jsme šli za prvňáčky, nejprve jsme se představili a řekli jsme jméno prvňáčka, kterého máme, já mám Semirka. Po seznámení jsme chodili po stopách umístěných po celé škole a hledali stanoviště, kde prvňáci plnili úkoly. Pak jsme šli na hřiště. Na hřišti jsme hráli hry dostihy, abeceda, pavučina, šli jsme poslepu a prvňáčci nás tak vedli přes překážkovou dráhu, jako odměnu jsme dostali oplatek. Když už všichni byli hotovi, tak jsme šli zpátky do školy a prvňáčci dostali dárečky, které jsme vyráběli, prvňáčci nám taky něco dali – obrázky, které nakreslili, byly moc a moc hezké. Tahle akce se mi hodně líbila, Semirek je moc hodný a šikovný;-).
Děti si to opravdu užily a společné návštěvy o přestávkách (prvňáků a šesťáků) jsou možná počátkem krásného přátelství.
1.C a 6.A
