Lyžování? Teď? Při takové předpovědi počasí? Když není nikde sníh? Když je téměř jaro? To snad nemyslíte vážně!? Takové a spoustu dalších otázek a připomínek měla spousta rodičů a lidí v našem okolí, když jsme se s dětmi ze ŠD připravovali na lyžařský kurz.
Lyžování? Teď? Při takové předpovědi počasí? Když není nikde sníh? Když je téměř jaro? To snad nemyslíte vážně!? Takové a spoustu dalších otázek a připomínek měla spousta rodičů a lidí v našem okolí, když jsme se s dětmi ze ŠD připravovali na lyžařský kurz. Udělat rozhodnutí, zda jet a nebo kurz zrušit, nebylo vůbec jednoduché.
Po dlouhém rozhodování a několika bezesných nocí, jsme nakonec na kurz v týdnu od 17.2. do 21.2. 2014 do Vrbna pod Pradědem s dětmi odjeli. Již z autobusu děti netrpělivě vyhlížely zasněžené stráně a nikdo do poslední chvíle netušil, jaké podmínky pro výuku na svahu vlastně budou. I když podmínky samozřejmě nebyly ideální, děti to od výuky neodradilo.
Hned první den na svahu děti čekalo 8 kvalifikovaných instruktorů, kteří si děti podle dovedností rozdělili do družstev a výuka mohla začít. Každé družstvo mělo svůj název a pokřik. Děti byly již od prvního dne moc šikovné a velmi učenlivé. Ty nejzdatnější byly už první den na velké sjezdovce a postupně, jak se malí lyžaři zdokonalovali, jich tam stále přibývalo. Snowbordisté – začátečníci se seznamovali se základy snowboardingu a pilovali technické prvky. Pokročilí lyžaři se učili nové prvky a zdokonalovali se v technice skupinového sjezdového lyžování. Třetí den po svačince se na velký svah odvážili i začátečníci, kteří si sněžná prkýnka vyzkoušeli úplně poprvé.
Na poslední den byl pro všechny děti připravený krátký slalom, po jehož absolvování děti obdržely upomínkový diplom a malou sladkost. Velké poděkování patří instruktorům za pěkný přístup k dětem a obrovskou trpělivost. Dále také rodičům za každodenní přípravu všech lyžařských věcí pro děti, tolerantnímu panu řidiči, který nás denně vozil, paní vychovatelce Hance za pomoc a maminkám, které nám pomáhaly s přesunem věcí dětí do školní jídelny. Jsem moc ráda, že se kurz i za těchto podmínek uskutečnil, protože to možná byl první a také v tomto roce poslední kontakt dětí se sněhem. Důležité je, že se dětem na kurzu líbilo a doufám, že v příštím školním roce budeme mít na klimatické podmínky větší štěstí.
text a foto: Blanka Šrubařová
