V úterý ráno jsme vyrazili mezi kapkami deště na Vyšehrad. Poznali jsme rotundu sv. Martina, připomněli si pověst o Šemíkovi, spočítali významné osobnosti na Slavíně a vyrazili pěšky podél Vltavy zpět ke Karlovu Mostu. Tam nás čekala prohlídka muzea, kde jsme se dozvěděli další informace o Karlu IV. i o samotné stavbě kamenného mostu, který nahradil Juditin most. Věděli jste, že pilíře Karlova Mostu jsou duté? A že každý kameník dával na kameny, které opracoval svou značku, podle které dostal pak zaplaceno?
Plavba lodí po Vltavě byla také zážitkem. Dostali jsme nanuk a limonádu a k tomu spoustu informací, nejen o názvu Vltavy (vlt = divoký, ava = voda), ale i o bezprostředním okolí. O domech, ve kterých bydleli např. herci při natáčení filmů (casino royal, mission impossible …), o bradáčovi, který určoval stav vody a případné povodně, několik variant proč se Čertovka jmenuje Čertovka a mnoho dalšího.
Dalším muzeem dnešního dne bylo muzeum čokolády, kde nás čekala nejenom prohlídka s ochutnávkou různých druhů čokolády – mňam, ale především workshop, kde si každý vyrobil svůj vlastní čokoládový obrázek. (někteří ho o pár minut později i snědli, takže domů nic nedovezou)
Asi nejvíce legrace jsme si užili v muzeu voskových figurín. Naštěstí to byla poslední plánovaná prohlídka a do večeře bylo ještě daleko. Chtěli jsme fotku s každým. Úžasné bylo, že u několika osobností byly připravené rekvizity, takže naše fotografie vypadají opravdu reálně. Vystaveným osobnostem se nesmí sahat na hlavu, ale jinak je můžete klidně objímat nebo jim potřásat rukou. Vyrobit si můžete i vlastní figurínu. Naskenujete si obličej, vyberete paruku a oblečení a výsledek si odešlete na email.
Po večeři jsme vyrazili opět na Petřín. Kvůli “ochotě” zdejších zaměstnanců jsme poprvé nestihli prohlídku zrcadlového bludiště, po kterém jsme moc toužili. Příchod na sraz jsme ale poněkud podcenili a tak se za zpoždění odečítaly body. Minuta zpoždění = mínus jeden bod. Nejhůře dopadli Piráti. 3 členové přišli s pětiminutovým zpožděním a jeden dokonce dorazil později o minut sedm. Podtrženo sečteno: mínus 22 bodů. Protože cizí neštěstí vždycky potěší, celou výpravu to paradoxně spojilo a během cesty si někteří vymysleli další “zkoušku” pozornosti a plnění pokynů. Výsledek: mínus dalších 8 bodů. Prostě neposloucháme. Nicméně to bereme s humorem (téměř všichni) a pokračujeme na Petřín. Cestou se pořád smějeme, jak jsme to pěkně vymysleli. (Protože 10 minut smíchu prý ubírá dvě kila, jsme minimálně o 10 kilo lehčí.) Další kila shazujeme v zrcadlovém bludišti.
Praha se pomalu halí do tmy a my scházíme (někteří mají pořád dost energie a běží!) dolů k Pražskému Hradu. Na chvilku se zastavujeme a fotíme si úžasnou scenérii Prahy, která tentokrát svých sto věží vyměnila za tisíce světel. Je to nádherné, stejně jako Chrám sv. Víta. Na Hradě jsme téměř sami. Scházíme po Starých Zámeckých Schodech k metru. Stihneme ještě prohlídku Václavského Náměstí. Na noc se posilníme v KFC nebo McDonaldu a cestou do hotelu už usínáme ve stoje na eskalátoru.
PS: poznáte nás na poslední fotografii?
PS2: Filipe, všechno nejlepší k svátku.
dotazy a vtipné hlášky:
Nepochybně jich během dne padlo několik, ale z nějakého neznámeho důvodu se je nepodařilo zaznamenat, snad příště.
007:9
