První dubnové sobotní dopoledne jsme se vydali na kurz tkaní bavlněné příze. V prostorách Střední školy průmyslové nás přivítala paní ing. Kvapilová, která učí studenty uměleckého textilního oboru. Zavedla nás rovnou do pracovní dílny, kde na nás čekaly tkalcovské stavy s nataženými osnovami.
Soukám, soukám, nit,
až usoukám síť. . . a přesto nejsem pavouček.
První dubnové sobotní dopoledne jsme se vydali na kurz tkaní bavlněné příze. V prostorách Střední školy průmyslové nás přivítala paní ing. Kvapilová, která učí studenty uměleckého textilního oboru. Zavedla nás rovnou do pracovní dílny, kde na nás čekaly tkalcovské stavy s nataženými osnovami. Nejprve nám ukázala tkané textilie a obrázky a potom jsme začali pomalu provlékat. Trpělivě, nitku po nitce. Utkávali jsme delší kousky bavlněného provázku přes a pod a přes a pod. . . Dalo nám to docela zabrat, ale podařilo se . Hotová dílka jsme si hned odnesli domů. A těm, kteří nestačili práci dočistit a dokončit, přivezla paní Kvapilová hotové výrobky do naší školy do kroužku šitíčka. Naši spolupráci jsme završili společnou fotografií. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem dětem ze šitíčka, mamince Štěpána Anděla a hlavně paní Kvapilové, která si s námi dala tolik práce.
Text a foto Dagmar Gebauerová
