Trochu nás mrzí, že náš včerejší ztracený článek četlo 184 lidí, ale nikdo nám ho nevrátil. Co už.
Dneska jsme ve ztrácení věci pokračovali. To, co jsme schopni ztratit během 45 minut, jsme neztratili za celých 6 let expedic. Dnešní hra v ZOO nám asi půjde. Ztrácet se umíme.
Přesuny už celkem zvládáme. Dneska jsme dokonce přešli všichni na zelenou! Už jsme vyzkoušeli metro i tramvaj, na dnešek nám zůstal autobus. Chvíli před devátou jsme dorazili k ZOO, ale nejdříve jsme zamířili vzhůru do kopce k tropickému skleníku Fata Morgana. Po pokynu: “Vevnitř je teplo, odložte všechno – bundy, mikiny…” se ozval zděšený hlas: “Ale já mám pod tím jen podprdu!” Co už. Když všechno, tak všechno.
Viděli jsme spoustu zajímavých ryb, rostlin a dokonce i pár motýlů. Ještě nezabloudit v zahradě trojského zámku a už můžeme vyrazit do ZOO.
Fotíme zvířata (sebe ne – my se přece známe), vyplňujeme pracovní listy a snažíme se nepotkat paní učitelky. Polovině se to daří. Získávají body do celotýdenní soutěže. Vzhledem k tomu, že pracovní listy nám moc nejdou, je to jediná možnost, jak snížit náskok některých týmů.
Po večeři (konečně je ten řízek, který nám slibují od příjezdu) vyrážíme konečně na nákupy. Počítáme se. … 36, 37, nic, 38 – nic, 38 po druhé (Bára opět nezklamala). I když na to čekáme celý týden, někteří už nemají peníze. Co už. Promenáda taky není špatná.
Jo a ulovili jsme první a asi poslední celebritu.
z pracovních listů:
Jak se lachtan pohybuje po souši? Posouvá se po zemi.
Kde se skutečně mohou potkat lachtani s tučňáky ve volné přírodě? Mohou se potkat při migraci.
Proč se malý makak jmenuje vepří? Domorodci ho jí místo prasat.
Jak vzniklo rčení, že si pštros strká hlavu do písku? Vymyslel ho nějakej blbeček.
Pozdrav Karlovi tentokrát bez Karla
(pozdrav je samozřejmě pro všechny)
