Do autobusu jsme vstupovali s vědomím, že to bude dlouhá a zajímavá cesta. A byla! Pana řidiče jsme zklamali, že s námi nejede ten pán, který to s ním domlouval. Co už. Všech 37 účastníků a 2 vedoucí zájezdu se vydali vyhlídkovou trasou v 8:45 na cestu.
Den první: Po stopách praotce Čecha
Do autobusu jsme vstupovali s vědomím, že to bude dlouhá a zajímavá cesta. A byla! Pana řidiče jsme zklamali, že s námi nejede ten pán, který to s ním domlouval. Co už. Všech 37 účastníků a 2 vedoucí zájezdu se vydali vyhlídkovou trasou v 8:45 na cestu. Protože cesta byla daleká a sluníčko bylo schované za mraky, k navigaci jsme použili: automapu, přítele na telefonu, obsluhu benzínky, navigaci v mobilu a tablet (když se mobil vybil). Říp jsme našli a vydali se po stopách praotce Čecha. Paní učitelka zeměpisu chtěla praotci vysvětlit, že patrně zabloudil, protože správné místo bylo o kousek dál na jih, na břehu jakéhokoliv teplého moře. Ten si to nenechal líbit a všem se nám za to pomstil, cestou zpět k zimě přibyl studený déšť. Říp jsme ale zdolali, prohlédli si rotundu sv. Jiří a všem vzkazujeme to, co jsme si přečetli na štítu restaurace pod Řípem: “Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp”. Do Terezína jsme dorazili v 17.30.
Zážitky a postřehy z cesty na Říp, tak jak je prožívali a zpracovali účastníci výjezdu si můžete prohlédnout.
text a foto: Hana Wiedemanová, Romana Janková