Velikonoční hrátky se spaním ve škole

V pátek 12.4. v 18,00 se děti V. a VI. oddělení ŠD sešly, aby si užily velikonoční hrátky se spaním ve škole. Večer byl nabitý dobrodružstvím a napětím. Po vybalení a uložení karimatek a spacáků jsme se sešli na chodbě školy k první velikonoční hře. V různých zákoutích chodeb budovy byly rozmístěny úkoly s velikonoční tématikou. Děti se se svými zápisníčky rozběhly do všech koutů tyto úkoly najít a splnit.

V pátek 12.4. v 18,00 se děti V. a VI. oddělení ŠD sešly, aby si užily velikonoční hrátky se spaním ve škole. Večer byl nabitý dobrodružstvím a napětím. Po vybalení a uložení karimatek a spacáků jsme se sešli na chodbě školy k první velikonoční hře. V různých zákoutích chodeb budovy byly rozmístěny úkoly s velikonoční tématikou. Děti se se svými zápisníčky rozběhly do všech koutů tyto úkoly najít a splnit. Někteří odhodlaní vyřešit úkoly samostatně, jiní spojili své síly a pustili se práce. Otázky nebyly vždy lehké, ale to naše hadače neodradilo. Se vším si společně poradili.

Zatímco si dětičky lámaly hlavičky, v kuchyni se rozvoněly pečené špekáčky a párky. Po ukončení první hry, hurá k večeři. Při veselém povídání se děti navečeřely a s napětím čekaly, co bude dál.

“Pořádně se oblékněte a baterky do ruky”, zazněl pokyn. “Hurá, jde se ven! Nevadí, že už je venku tma, vždyť máme baterky”, těšily se děti. K Velikonocům patří i trocha tajemna a tak jsme se vydali zkoumat magii tmy a stínů. Některým jistě běhal strach po zádech, ale ten jsme hned zahnali. A tak většina viděla poprvé stromy, keře a řeku ve tmě prosvícené baterkou. Při zhasnutých baterkách jsme ve tmě tiše poslouchali zvuky přírody. Po dávce napětí děti čekalo poslední dobrodružství. Hledání velikonočních vajíček, kuřátek a zajíčků na školním hřišti. Není úplně jednoduché hledat vajíčka v trávě pouze s baterkou. Ale i s touto výzvou si děti poradily. Z různých koutů hřiště se ozývaly radostné výkřiky “mám!”

Do školy jsem se vraceli s dobrou náladou. Umytí a uložení ve spacácích všichni usínali při poslechové pohádce o Kocourkovi Modroočkovi. No vida, jde to i bez televize.
Ráno po snídani jsme se všichni spokojeni rozloučili. Byly to hezké hrátky.

 

Napsala Ivana Wiesnerová

Archivy