Den třetí – Malá pevnost a beseda s paní Helgou
Po snídani jsme vyrazili do Malé pevnosti, ve které probíhaly přípravy na nedělní slavnostní tryznu. Malá pevnost sloužila jako vězení, za 2. světové války tam byli vězněni političtí vězni, ale také židé z ghetta, kteří se nějak provinili. Podmínky pro vězně byly neuvěřitelné – nikdo z nás si to nedokáže představit.
Po návratu jsme se spojili přes skype s paní Helgou Hoškovou Weissovou, která nám převyprávěla celý svůj příběh, pobyt v Terezíně, transport do Osvětimi, kde byla nějaký čas vězněna, transport do Flossenbürku, kde pracovala v továrně na letadla a poslední šestnáctidenní transport do Mauthausenu, kam přijela s maminkou 2 dny po uzavření plynových komor. Její příběh je plný smutných ztrát, ale také šťastných náhod, díky kterým přežila všechny nástrahy, které jí život připravil.
Paní Helga své povídání ukončila poselstvím, které je podle ní v dnešní době velmi aktuální. “Važte si svých domovů, važte si svých rodičů, važte si, že máte kde spát a co jíst, važte si toho, co máte! Já jsem každý den vděčná za postel, do které ulehám a za to, že mám dostatek jídla…”
————————————————————————————————————————————————————————-
Den druhý- Pevnost Terezín
Dnešní program začal přednáškou o pevnosti Terezín, po které jsme se vydali na prohlídku muzea. Dozvěděli jsme se o transportech, prohlédli si místnost, která vypadala jako ubikace pro obyvatele gheta, domy, ve kterých Židé bydleli, tajnou modlitebnu, dům, kde bydleli a vzdělávali se mladí chlapci, kteří mimo jiné vydávali svůj časopis.
Také jsme se dozvěděli spoustu informací o dívce Helze Weissové, která přijela do Terezína jako mladá dívka. Na vlastní oči jsme viděli její kufr, se kterým přišla do Terezína, dům, kde bydlela s ostatními dívkami, místo, kde se loučila naposledy se svým tatínkem a odkud s maminkou odjížděla do Osvětimi. Možná příběh Helgy znáte i vy, napsala o svém pobytu v Terezíně knihu – Deník 1938 – 1945 a namalovala v Terezíně spoustu obrázků, které jsme si prohlédli v muzeu Terezín. Paní Helga oslaví letos 94. narozeniny a my budeme mít to štěstí, že s ní budeme mít zítra on-line besedu.
Odpoledne nás čekal workshop na téma “Školákem v protektorátu” a po večeři prohlídka opevnění Terezín. Užili jsme si cestu chodbami se svíčkami i v úplné tmě. Ocenění patří všem, kteří překonali sami sebe a do temné úzké chodby se vydali.
Téma naší večerní práce je: Zaznamenej alespoň 4 místa Gheta Terezín, která jsme dnes navštívili – jak to tam asi vypadalo v době války?
————————————————————————————————————————————————————————-
Ve středu 11.5. V 10:00 hodin nastupuje naše patnáctičlenná výprava do autobusu k výpravě ZŠ Město Albrechtice a vyrážíme společně na dalekou cestu. Zjišťujeme, že cestáři jsou pilní a právě se rozhodli opravit všechny cesty vedoucí k Terezínu. Jeden semafor za druhým, kamiony kam se podíváš… Kolem 17 hodiny konečně vidíme v dáli dlouho očekávaný obraz – památnou horu Říp. Vztahuje se k ní pověst o příchodu našich předků do země a každý Čech by měl alespoň jednou za život na ni vystoupit. A my se můžeme pochlubit tím, že jsme se po kamenité strmé cestě na vrchol vyšplhali a odměnou nám byl pohled na rotundu
Sv. Jiří a sv. Vojtěcha. Pod horou nás čekal autobus a v 19:00 jsme dorazili do Terezína. Společně jsme shrnuli dnešní den- viz foto a jsme zvědaví, co nás čeká zítra.
Hana Wiedemanová
