Rok 1066 – krutá válka o středověkou Anglii

Anglický král Eduard zemřel a na jeho korunu si činili nárok tři velmi mocní muži tehdejší středověké Evropy, norský král Harald, anglosaský šlechtic Harold a normanský vévoda Vilém. Korunu nakonec obdržel Harold, ovšem zbylí dva si to nemínili nechat líbit. 

Anglický král Eduard zemřel a na jeho korunu si činili nárok tři velmi mocní muži tehdejší středověké Evropy, norský král Harald, anglosaský šlechtic Harold a normanský vévoda Vilém. Korunu nakonec obdržel Harold, ovšem zbylí dva si to nemínili nechat líbit. A tak začal krvavý boj o nadvládu nad tehdejší Anglií, který ve svém důsledku zcela přepsal její dějiny, a tím i dějiny světa.

Jedná se o poutavý příběh, který je jako vystřižený pro historický román či film a žáci 7. M se pokusili během jediné vyučovací hodiny o jeho dramatizaci, a to způsobem poměrně přesné historické rekonstrukce tehdejších událostí, jak šly za sebou, ať se jednalo o slavné korunovace, pohřby, svatby či epické bitvy.

Po smrti krále Eduarda museli Harold, Harald i Vilém (hráli je kluci i dívka po předchozím vylosování) přesvědčit své válečníky, aby je podpořili v tažení za anglickou korunou a mocí. Norský král Harald to zkoušel po dobrém, sliboval půdu a podíl na moci, nicméně některé své darebné Nory přesto musel nutit pohrůžkou těžkého žaláře.

Harold byl zvolen králem Anglie svými divokými anglosaskými šlechtici, ale hned s nimi musel bránit korunu proti nepřátelům.

A nakonec rytířsky chrabrý vévoda Vilém přesvědčil své divoké Normany, že se s nimi v případě úspěchu o Anglii podělí. Nejprve Anglosasové porazili Nory a zabili jejich krále Haralda, čímž hned bylo o jednoho uchazeče méně.

Ovšem vzápětí v těžké bitvě na návrší u města Hastings podlehli Normanům a zde zemřel naopak anglický král Harold. Vilém, zvaný od té doby Dobyvatel, se mohl nechat korunovat králem Anglie a nesmrtelně se tak zapsat do dějin válečnictví.

Praktickou ukázkou strategie a způsobu boje tehdejších armád se staly dvě rozdílné bitvy, přičemž při ukázce obtížného nájezdu normanských rytířů proti pevně bráněným anglosaským pozicím na vrcholu kopce nedaleko Hastings, muselo, coby kopec, posloužit schodiště školní chodby.

Nutno podotknout, že i přes ohromnou přesvědčivost obou bitev k žádným zraněním nedošlo, ani malinkým. Po skončení celé historické rekonstrukce žáci shlédli na internetu výjevy ze slavného středověkého „komiksu“ – tapiserie z Bayeux, která popisuje všechny tyto události obrázek po obrázku, obdobně, jako si je žáci divadelně ztvárnili.

Text a foto J. Šiffner

Archivy