Nejen učitelé naší školy se snaží neustále vzdělávat a tak jsme se i my asistentky pedagoga vydaly do Prahy na konferenci nazvanou „S asistenty k lepší škole“. Dozvěděly jsme se mnoho nových informací týkajících se naší práce, ale také, že spousta otázek kolem naší profese bohužel pořád není vyjasněna.
Nejen učitelé naší školy se snaží neustále vzdělávat a tak jsme se i my asistentky pedagoga vydaly do Prahy na konferenci nazvanou „S asistenty k lepší škole“. Dozvěděly jsme se mnoho nových informací týkajících se naší práce, ale také, že spousta otázek kolem naší profese bohužel pořád není vyjasněna. Bylo znát, že ne všichni zúčastnění mají erudovanou představu, proč asistenti pedagoga ve třídách jsou a jaká je přesná náplň jejich práce.
Pozice AP vůbec není jednoduchá. Vyžaduje velkou míru empatie, pedagogických zkušeností a hlavní věc je nastavit si kvalitní vztah mezi pedagogem a také rodiči dítěte. To, že je důležitým partnerem učitele nikdo nezpochybňoval, i když ne na všech školách to funguje tak dobře, jako právě na té naší. Asistent pedagoga ve třídě není proto, aby vykonával za žáky úkoly, ale aby pomohl žákům uchopit úkoly zadané učitelem. Jak my asistenti často říkáme, aby přeložil žákům, kteří to potřebují zadání do jejich „lidštiny“.
Velice nás zaujal příběh paní ředitelky ze ZŠ Trmice, její osobní i profesní přístup k dětem se specifickými potřebami a k využití potenciálu AP při vzdělávání dětí v běžné ZŠ. Zároveň i její velice vnímavý přístup k AP samým.
Závěrem bychom se chtěly podělit o přirovnání naší práce k profesi anesteziologa, které nás na konferenci velice zaujalo. Učitel ve třídě je hlavním operatérem a my AP – anesteziology, tedy ti, kteří radí chirurgovi, kam ještě může „říznout“ a kdy už raději přestat. Snad můžeme mluvit i za ostatní AP, že spolupráce pedagogů a asistentů pedagoga naší školy je výborná a většina učitelů shledává pozici AP jako přínos ve své třídě.
Alena Dlabajová, Jana Vojtěšková
