Jak to dopadne, když vyučovací hodinu neřídí učitel?
Jak to dopadne, když vyučovací hodinu neřídí učitel? Přesně to si 18. listopadu 2016 vyzkoušeli žáci 9.M a 4.B v hodině matematiky. Děti vytvořily čtyřčlenné skupinky složené z obou tříd, kde starší žáci měli pro své mladší spolužáky připraveno několik počtářských oříšků a dohlíželi na jejich správné vyřešení.
Přestože byl začátek trochu nesmělý, nutno říci, že si deváťáci s obtížnou rolí vyučujících poradili velmi obstojně a mladší se zase snažili ukázat, že je jen tak něco nezaskočí. Partnerská akce se dá považovat minimálně za zajímavou zkušenost pro všechny zúčastněné a doufejme, že pro většinu z nich také zpestření vyučování a zábavu.
A jak na ni reagovali sami žáci?
— Čtvrťáci byli hodní, spolupracovali, snažili se řešit úlohy. Můj dojem je super.
— Nemají logické uvažování, dělení mají zbytečně složité, některým se nechtělo pracovat.
— Čtvrťáci byli hodní, ale ukecaní. Věděli spoustu věcí, ale docela je zmátlo, když jsme jim předhodili početní pyramidy nebo dali těžší příklady na násobení. Museli jsme jim něco vysvětlit, ale všechno rychle pochopili. Myslím, že je to bavilo.
— Jsou chytří. Zvládli hodně příkladů i jeden příklad, který Bušos nezvládl. Všichni si zaslouží jedničku (i 9.M).
— Učit čtvrťáky mě bavilo, mají zajímavou metodu, jen mě zarazilo, že neumí malou násobilku. Jinak to bylo super. Z této zkušenosti vím, že učitelka být nemůžu.
— Až na to, že místo kg napsali km, tak v pohodě.
— Děti byly moc milé a hodné a docela chytré, akorát mi skákaly do řeči. Jediný problém jim dělaly zlomky. Ty bylo ale proto, že je vůbec neznaly a ještě se o nich neučily. Výborně ale zvládaly vypočítat pyramidy nebo jednoduché slovní úlohy.
— Podle reakcí dětí jsme zjistily, že pracovní list byl pro ně moc těžký. Dle mého názoru je Hejného metoda v pár ohledech špatná. Druhá skupinka holek si zapomněla tabulku, a tak nemohly násobení vypočítat, jelikože neuměly násobilku. Z druhého pohledu byly děti hodné, i když se styděly říct o pomoc. Celý list jsme sice nedodělaly, ale celá akce se dle mého názoru povedla.
— Učení se čtvrťáky mě fakt bavilo a zjistil jsem, že to nebylo tak hrozné, jak jsem si myslel. Také mě překvapila rychlost řešení úloh. A také, že každý žák má jiný oblíbený styl úlohy, např. zvířátka dědy Lesoně nebo slovní úlohy. První dvojice, co jsem měl, neuvěřitelně spolupracovala (čekal jsem, že budou individuálně), a druhá skupina, tam to bylo totéž.
— Ze začátku celkem špatný dojem, děti potřebovaly násobilkovou tabulku na vypočítání primitivních příkladů. Žádná komunikace – na otázky děti odpovídaly mlčením. Naštěstí mi druhá skupina zlepšila náladu, když jsem viděl, jak se snaží a komunikují s námi. Nevýhody byly v tom, že byl nedostatek času, takže jsme nestihli všechny příklady, a to, že čtvrťáci údajně neuměli počítat zlomky, které tvořily polovinu všech příkladů. Nakonec jsme se nějak dopracovali k výsledkům. Za našich mladých let nám to ale myslelo lépe.
Text: Zdeněk Škůrek a žáci 9.M
Foto: Filip Andziol
Dovětek učitele matematiky: Hejného metoda opravdu nevyžaduje učení násobilky nazpaměť, protože se zaměřuje na hledání vztahů mezi čísly, k čemuž daleko lépe poslouží přehledná násobilková tabulka než nespolehlivá paměťová znalost. (F.A.)
Nějaký další názor? …
