Večery bývají dlouhé a dny se krátí, teploty venku klesají a obvykle se objevuje první sníh. V tomto období začínají u nás přezimující pěvci obvykle hojně navštěvovat krmítka. Zvířata v zimě, která nespí zimním spánkem, se musí před vlhkem a chladem dobře chránit a to buď dostatkem pohybu, nebo hustým zimním kožichem.
Večery bývají dlouhé a dny se krátí, teploty venku klesají a obvykle se objevuje první sníh. V tomto období začínají u nás přezimující pěvci obvykle hojně navštěvovat krmítka. Zvířata v zimě, která nespí zimním spánkem, se musí před vlhkem a chladem dobře chránit a to buď dostatkem pohybu, nebo hustým zimním kožichem.
Uživit se zvířata v zimě musí buď z předem přichystaných zásob, nebo změnou jídelníčku.
Myslivci již v tomto období obvykle zvěř přikrmují především senem, řepou, kaštany, jablky, jeřabinami. Ptáci se živí plody, které je ještě možné najít na některých keřích a stromech, ale jistě rádi navštíví i přichystaná krmítka.
Zima, to je pro většinu zvířat v lese zkouška přežití. Myslivci krmelce a krmítka pravidelně doplňují, ale pomoci můžeme i my.
Mnozí se možná ptají, proč máme zvířata přikrmovat? V minulých dobách nebylo o zvířata v zimě pečováno, a přesto přežila do dnešních dnů. My však musí brát v úvahu, že v dnešní době je krajina přetvořena v krajinu kulturní, a tak došlo k výrazným změnám podmínek pro přežívání zvěře v přírodě a naší krajině. V případě, že zvěř nemá dostatek kvalitní potravy, tak migruje, hledá vhodnější lokality nebo hladoví.
Až budete myslet na Vánoce, vzpomeňte i na ně. Do krmítek je pro zvířata v zimě možné přinášet žaludy, kaštany, jablka, mrkev. Dále také brambory nebo chleba – ty se dávají dolů pod krmítko. Pokud se vypravíte do lesa zvěř přikrmovat, chovejte se tiše, abyste zvířata nevyplašili.
Děkujeme všem, kteří sbírali kaštany i žaludy.
Nejpilnějšími sběrači se stali Julie Goldmanová (1.c) a Dominik Koritar (3.c).
text a foto: Bokischová L.
