Z Krnova až na měsíc a možná ještě dál

Jako obvykle si pro nás den D připravil sluníčkové počasí. Na nádráží jsme všichni včas, někteří i v předstihu. Možná se časem dozvíme, proč má paní učitelka ten tatar (rozuměj mávátko – “starší” ročníky rozumí, mladší si nechají vysvětlit, k čemu že ta legrácka sloužila). I když odjíždíme už z Krnova v počtu -2 náladu nám to nekazí. Právě naopak. Vyrážíme plni optimismu, zatím ještě plni síly, vstříc týdennímu poznávání našeho hlavního města.
Cesta ubíhá dobře. Nemuseli jsme nikomu vysvětlovat, že tenhle vagón je náš. Všichni před tou tlupou raději prchli na druhý konec vlaku.
Rozdávání lístku na metro spolu s čísly trochu vázne, napočítat do 42 je pro některé problém, ale to natrénujem.
Trocha zmatku při přijezdu Regiojetu, ale zato nastoupení a uložení kufrů proběhlo až nečekaně snadno.
Dorazili jsme s mírným zpožděním, nabrali zbytek členů a vyrazili na hotel. Už první jízda metrem se ukázala jako problém. Ne, že bychom to nečekaly. Kufry, 40 dětí a dalších několik tisíc lidí jedoucích na koncert, byl na kapacitu vagonů trochu moc. A tak někteří členové naší expedice (P.T., M.D. a D.J.) zůstali stát na nástupišti a smutně koukali za odjíždějícím metrem. Naštěstí poslouchali instrukce a dojeli na správné místo dalším spojem.
Na ubytování a převlečení do divadla jsem neměli moc času. Zapomenuté šaty jsme sice nenašli, ale boty a kartičky na metro ano, a tak jsme mohli vyrazit na Adamsovu rodinu. Tam nás čekalo překvapení v podobě p. uč. Bártové. Ještě jednou zdravíme. Většině se muzikál líbil, poznali jsme spoustu herců, které známe z televize z různých rolí.
Po večeři vyrážíme na Petřín. Čeká nás zrcadlové bludiště. Projít bludistěm jde celkem snadno a na jeho konci nás čeká sál s různými zrcadly, které dělají s našimi postavami divy. Smějeme se, fotíme.
Pod Petřínskou rozhlednou dostávají někteří strach, ale do prvního patra vyjdou všichni. Většina se nakonec překoná a vyjde až nahoru. Odměnou je nádherný výhled na večerní Prahu.
Máme krásné počasí, tak využívame možnosti navštívit nedalekou hvězdárnu. Vidíme Jupiter, Mars, hvězdy ze souhvězdí Lva. Největší úspěch má osobní váha, která ukazuje kolik vážíte na různých planetách. Vyhrává Měsíc. Naopak na Slunce na dovolenou nejezděte. Vážit přes 2 tuny byste asi nechtěli.
Na některých je už vidět únava a tak se vracíme na hotel. Trochu se vyspat a načerpat síly na další den.

.

Vzkaz pro pana učitele Lukiho: “Pane učiteli, zdravíme Vás z Prahy a přejeme brzké uzdravení.” 8.A

Vzkaz pro paní učitelku Marcelku: Je nám líto, žádný nemáme. 8.B je příliš vyčerpaná.

 

Archivy